|
|lonh=O
|lonhc=v
|elev=53 m n. m.
|ICAO=EDDI
|IATA=THF
|stat_rok=2005
|cestujících=545 600
|letadel=34 600
}}
{{Infobox Letiště/RWY|9L/27R| 0|0|asfalt|2094|43|}}
|-
{{Infobox Letiště/Konec}}
'''Letiště Berlín-Tempelhof''', známé také jako '''Zentralflughafen Berlin-Tempelhof''' (''Ústřední letiště Berlín-Tempelhof''), je bývalé [[Berlín|berlínské]] civilní letiště, jedno ze tří ve městě. Další letiště jsou [[letiště Berlín-Tegel|Berlín-Tegel]] a [[letiště Berlín-Schönefeld|Berlín-Schönefeld]] (dřívější hlavně vojenské letiště [[letiště Berlín-Gatow|Berlín-Gatow]] není v provozu). Letiště leží ve čtvrti Tempelhof v městském obvodu Tempelhof-Schöneberg (v bývalém [[Rozdělení Berlína|americkém sektoru]] města). Jeho velikou výhodou byla jeho poloha v centru města<ref>Na satelitním snímku [http://maps.google.com/maps?f=q&hl=de&q=berlin&ie=UTF8&z=14&ll=52.474991,13.4095&spn=0.020128,0.072441&t=k&om=1 google maps] je možno zřetelně vidět obytné plochy, těsně hraničící na konce obou vzletných a přistávacích drah.</ref>. Sloužilo zejména jako letiště pro obchodní cesty.
== Dějiny ==
Na pozemku letiště se konaly pokusy s létajícími aparáty již [[1883]]. Roku [[1909]] zde americký pilot [[Orville Wright]] dosáhl tehdejšího světového rekordu vzlétnutím do výšky 172 metrů. Pravidelná doprava byla zahájena 8. října 1923 -– a tím se toto letiště stalo vůbec prvním dopravním letištěm na světě (od roku 1927 s možností přestupu na stanici metra). Letiště se roku 1926 stalo domovským letištěm společnosti Deutsche Luft Hansa Aktiengesellschaft (od roku 1933 pak [[Lufthansa]]). Roku 1930 zde přistála vzducholoď [[Graf Zeppelin]] při návratu z [[USA]]. V třicátých letech patřilo letiště v Tempelhofu k nejvíce frekventovaným na světě a brzy dosáhlo hranic svých kapacit.
[[Soubor:Tempelhof airport.jpg|thumb|left|Letiště po druhé světové válce]]
Po nástupu narodněsocialistického režimu bylo letiště v letech 1934 až 1936 znovu vybudováno (úplné dokončení 1939) podle přání nacistického vedení jako ústřední letiště [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. Rozšíření bylo svěřeno architektu [[Ernst Sagebiel|Ernstu Sagebielovi]] a po rozšíření mělo dosáhnout kapacity 6 milionů cestujících ročně.
V dubnu [[1945]] bylo letiště obsazeno [[Rudá armáda|sovětskou armádou]], a již 4. července téhož roku bylo v souvislosti se zřízením [[rozdělení Berlína|spojeneckých sektorů]] předáno americké správě. Mezi červnem 1948 a květnem 1949, během [[Berlínská blokáda|berlínské blokády]], stálo letiště v centru světové pozornosti jako jedno z tehdy dvou berlínských letišť tzv. [[Letecký most|leteckého mostu]]; v jistých fázích zde přistálo nebo startovalo letadlo každých 90 sekund90vsekund. Na tyto události upomíná i pomník na prostranství před letištěm.
Roku 1950 povolil vrchní komisař USA civilní dopravu. Osobní dopravu obstarávaly zejména společnosti [[Pan Am]] a [[BEA]] ([[Air France]] jen do roku 1960). Roku 1975 byla civilní doprava přesunuta na letiště Berlín-Tegel, letiště v Tempelhofu zůstalo výlučně vojenským letištěm. Až roku 1985 došlo opět k otevření letiště, doprava se týká však pouze obchodních cest. Dne 3. října 1990 bylo letiště otevřeno jiným leteckým společnostem, v srpnu 1994 byly uzavřeny poslední služební úřady americké armády.
== Architektura komplexu budov ==
[[Soubor:Thf-eingang.JPG|thumb|Vchod do hlavní budovy]]
Značnou roli při plánování letiště a jeho realizaci hrála skutečnost, že toto letiště bylo koncipováno pro hlavní město Germania (to mělo být hlavním městem nejen [[Nacistické Německo|Třetí říše]], ale i celého světa; jednalo se o projekt architekta [[Albert Speer|Alberta Speera]]).
Projektováním letiště pověřený architekt Ernst Sagebiel [[Adolf Hitler|Hitlerovým]] [[megalomanie|megalomanským]] požadavkům vyhověl a tak vzniklo letiště, jehož budova byla svého času největší souvislou budovou na světě: 284 000 m² zastavěné plochy (dnes 3. místo za [[Pentagon]]em ve Washingtonu a Ceauçescovou budovou paláce parlamentu v Bukurešti). Hlavní budova s nástupištěmi se rozpíná přes 1230 metrů a je mírně zaokrouhlená; napojuje se tak na kruhovitou letištní plochu o rozměru přibližně 2 krát 2 km, původně jen travnatou, která umožňovala přistání a start jakýmkoli směrem (a tedy vždy optimálně proti větru).
K letištním budovám patří i obrovské sklepní prostory, sahající až tři patra pod úroveň. Byly zde umístěny archivy, malá elektrárna, montážní haly pro letadla, po válce se zde nacházelo velitelské ústředí armády USA. Tyto prostory však zůstaly nedostavěné, protože roku 1942 bylo rozhodnuto výstavbu pozastavit (to se týkalo i některých nadúrovňových objektů). Dnes jsou prostory uzavřené.
== Význam letiště ==
[[Soubor:Berlin-Tempelhof Hall.JPG|thumb|left|Hlavní hala letiště]]
Po dlouhou dobu bylo letiště Berlín-Tempelhof jediným spojením [[Západní Berlín|Západního Berlína]] s okolním světem (letiště Berlín-Tegel otevřelo až roku 1960), které se vymykalo kontrole pohraničních orgánů [[Německá demokratická republika|NDR]]. I vzhledem k napojení na městskou dopravu bylo letiště jistým unikátem na světě: stanice metra se nachází snad jen 250 metrů od východu z hlavní haly, což zvyšovalo jeho popularitu. Tato centrální poloha vedla však na druhé straně k nadměrnému zatížení obyvatelstva ve velkých přilehlých plochách – přistávací a vzletové dráhy se nacházejí jen několik tuctů metrů od prvních obytných domů, cestující měli někdy pocit, že přistávají v berlínských ulicích.
Kapacita letiště před jeho uzavřením 1975 (4,5 milionu cestujících) byla často překročena. Obliba letů byla vysoká, nejen pro možnost nekontrolovaného cestování, ale i vzhledem k tomu, že lety mezi Berlínem a SRN byly po dlouhou dobu státně subvencovány.
Vzhledem ke krátkým vzletovým a přistávacím drahám se letiště však nehodilo pro moderní velká letadla pro zámořské lety. Americké letectvo zde sice použilo letadla jako [[Lockheed C-5 Galaxy]] nebo [[Boeing 747 SP]], ovšem jen bez zátěže a ve výjimečných situacích<ref>Letadlo Galaxy pak i s poloprázdným tankem; pozornosti se mu dostalo i u příležitosti dní otevřených dveří</ref>.
Radar, nacházející se na letišti, byl nejvýchodnějším americkým radarem v Evropě.
== Budoucnost ==
[[Soubor:Berlin-Tempelhof Timetable.JPG|thumb|Přílety srpen 2006]]
Diskuse o budoucnosti letiště se vedla po dlouhá desetiletí. Pro uzavření se uváděly zejména dva důvody:
* bezpečnost – vzhledem k poloze letiště, které se nachází v centru města v zastavěné oblasti; k tomu přistupují i aspekty hluku
* hospodárnost provozu vzhledem ke konkurenci dvou dalších a větších letišť
Uzavření letiště bylo plánováno berlínským senátem k 31. říjnu 2004; proti tomu se bránily společnosti, nejen s argumenty atraktivnosti letiště, ale i propočty o možných hospodářských dopadech. V soudním řízení bylo uzavření letiště pak v září 2004 odsunuto<ref>Rozhodnutí padlo 23. září 2004 mj. s odůvodněním, že dohotovení letiště v Schönefeldu není jisté vzhledem k běžícím procesům</ref>, s uzavřením se počítá k 21. říjnu 2008<ref>Jedná se o rozhodnutí berlínského senátu z 28. srpna 2006, protože rozšíření letiště v Schönefeldu nestojí nic v cestě</ref>. Civilní provoz letiště byl ukončen [[30. říjen|30. října]] [[2008]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Legendární berlínské letiště Tempelhof končí
| periodikum = /www.ct24.cz
}}</ref>.
Zdá se však, že celý komplex bude přibližně v dnešní podobě zachován: budovy jsou pod ochranou památkové péče, plocha letiště má jako velká zelená plocha v centru města značný vliv na místní klima.
== Odkazy ==
| 