Železniční dvojkolí: Porovnání verzí

Na hladký průjezd kolejového vozidla traťovými oblouky má také velký vliv pevný [[rozvor]], t.j. konstrukční vzdálenost os krajních dvojkolí umístěných v jednom rámu bez možnosti natáčení. Při velkém pevném rozvoru se vozidlo v oblouku příčí, úhel náběhu vodícího kola roste (úhel mezi podélnou osou kola a osou kolejnice v místě styku), což vede ke zvýšení opotřebení a snížení bezpečnosti proti vykolejení. Kola se smýkají v příčném směru, okolek drhne o hlavu kolejnice, což způsobuje kromě opotřebení i nepříjemný hluk pozorovatelný zejména u tramvají. Ke zlepšení [[průjezd obloukem|průjezdu obloukem]] se využívají různá opatření. U rámových lokomotiv šlo o běhouny a běžné podvozky, které naváděly pojezd do oblouku, u moderních vozidel je to především podvozkové uspořádání. Další opatření ke zlepšení průjezdu obloukem jsou zejména mazání okolků a natáčecí dvojkolí. Při použití natáčecích dvojkolí je zde nepříjemný důsledek - snížení stability chodu při vyšších rychlostech. Výsledná konstrukce je proto vždy kompromisem mezi těmito protichůdnými požadavky.

Zvláštní konstrukci má pojezd vlaků [[Talgo]] - samostaněsamostatně uložená kola nezpůsobují sinusový pohyb a jednonápravové podvozky jsou v  oblouku nuceně natáčeny do radiálního směru. Jednonápravovými podvozky se samočinným natáčením dvojkolí oplývajíse vyznačují i [[Motorový vůz 810|motorové vozy ř. 810]] a jejich rekonstrukce. Dvounápravová vozidla s větším rozvorem mívají větší vůle ve vedení dvojkolí, které taktéž umožňují alespoň částečné natočení dvojkolí. Bohužel u vedoucího dvojkolí (první ve směru jízdy) někdy dochází k přesně  opačnému natočení, což průjezd obloukem ještě zhoršuje.

[[Soubor:SMR Axle on display at Llanberis 05-07-24 20.jpeg|thumb|Železniční dvojkolí pro ozubnicovou dráhu]] s&nbsp;přenosem podélných sil pouze ozubnicí<ref>{{Citace elektronické monografie