Údolí Káthmándú: Porovnání verzí

Káthmándská kotlina se rozkládá 1300 m. n. m. pod himalájskými vrcholky. Je pozůstatkem [[horské jezero|horského jezera]], z nějž téměř před 10 000 lety vytekla voda jižní soutěskou Čóbar. Geologové se domnívají, že odtok byl způsoben zemětřesením, ale hluboce věřící obyvatelstvo si jev vykládá
po svém. Denně můžeme být oslněni pannenskou krásou krajiny a kulturním svérázem údolí, které zaujímá cca 656 km2.

Za jednu z nejvýznamnějších osobností dějin je považován '''Anšuvarman''', který znovu nastolil oblasti řád. Také nedovolil, aby byla potlačována jakákoli náboženská víra. Nezanechal syna, a tak po jeho smrti nastoupil '''Džišnugupta'''. Veškerá moc byla v rukou regentů a o trůn se bojovalo jednou bratrovraždou za druhou. Dokázané je také vtrhnutí uchazeče o královskou korunu z [[Tibet]]u, pak následné okupování Káthmándské kotliny
a pak znovuusazení Liččhavských vládců. Obnovení '''Liččhavské dynastie''' přineslo království všestranný prospěch. Obnovily se stavby zavodňovacích zařízení, po obchodních cestách znovu putovaly karavany plné zboží a bohatly [[buddhismus|buddhistické]] kláštery. Vláda [[Liččhaviů]] trvala snad
do roku 877 n. l. .

Pro období dalších 250 let nejsou dochovány žádné historické prameny. Dalšími vládci této oblasti se stali '''Thákurové''' a '''Mallové'''. Zdá se,
že éra Thákurů nebyla nijak pro rozvoj oblasti přínosná. Panovníci byli slabí, vykupovali podporu velmožů a obyvatelstvo (zejména v okrajových oblastech kotliny) se dávalo pod vládu panovníků sousedských indických států. Koncem 12. století existovaly v Káthmándském údolí tři ''státní útvary'' se sídelními městy v '''Pátanu''', '''Káthmándú''' a '''Bhaktapuru''' (Bhádgáónu). Vládci těchto států, a byli to snad bratři, mezi sebou vedli neustálé války.

Boje mezi sebou sváděli vládci z '''Pátanu''' a '''Bhaktapuru''', oblast čelila i nájezdům zvenčí. Koncem 13. století a počátkem 14. století sem několikrát vpadly oddíly ''khaských rádžů''. V polovině 14. století dochází k útoku ''muslimů z Bengálska'', což prakticky vedlo ke srovnání Káthmándského osídlení se zemí. Dále je země sužována nekonečnými válkami, a tak lákavou kořistí pro dobyvatele. Toho v 18. století využili bojovní
a cílevědomí '''Ghurkové'''. Společnost je stále rozdělena na kasty, teprve v roce 1990 musel dosud absolutistický panovník pod tlakem nepokojů připustit demokratičtější systém více stran. A tak se tedy až tohoto roku konaly 1. volby.

V údolí Káthmándú se nachází celosvětově proslulých ''7 skupin památek, staveb a zahrad'', které jsou ukázkou nepálské architektury. Za vlády Liččhaviů byly rozkazy vydávány ze tří paláců – '''Managrha''', '''Kailásakutabhavana''' a '''Bhadrádivásabhavana'''. Managrha by snad měl být dnešním '''Mangalbázár''' v Pátanu, ale není to jisté. Čínské prameny z období krále ''Naréndradévy'' se zmiňují o Kailásakutabhavana jako o velkolepé mnohaposchoďové stavbě, ve které mohli být tisíce lidí. V rotích nádvoří byly čtyři pavilony, které chránily krásné skulptury zdobené perlami a drahými kameny. Trůn měl podobu lva, byl zdoben též perlami, klenoty z křišťálu a perleti, korálů a jantaru. Doloženo je také, že král měl na sobě náušnice
ze zlata a jadeitu. Středem sálu se táhl koberec z květin. Palác měl zřejmě i vodárnu, ta byla sedmiposchoďová, měla měděnou střechu a stála uprostřed dvora. Zdobily ji balustrády, sloupy a chodby pokryté [[mozaika|mozaikou]] z drahokamů. U základů věže se z hrdel zlatých lvů chrlila voda. Dále
je zmíněn zlatý krokodýl, z jehož chřtánu se valil vodotrysk.

*Dále se na území Káthmándské kotliny stavěli chrámy zasvěcené nejrůznějším bohům. Jednou z nejslavnějších [[buddhismus|buddhistických]] staveb
je '''Svajambhúnáth'''. Na jeho čtyřech štíhlých věžích jsou namalovány [[Buddha|Buddhovy]] věčně bdící oči. Je známý také jako ''opičí chrám''
(díky množství opic v okolí). Leží tři kilometry od města a tyčí se 77 metrů nad údolím.

*Malým historickým městem, 8 km od [[Káthmándú]], je '''Kirtipur'''. Leží na vrcholu kopce a je zde k vidění mnoho památek. Např.: staré svatyně
a chrámy, staré domy a obyvatele v tradičním oblečení dodržující tradiční zvyky.

K nejkrásnějším výtvarným dílům patří však řezbářské umění. Dřevořezby jsou víceméně ze sálového dřeva a zdobí paláce, chrámy, okenice, okenní rámy
a ''tórany'' (půlkruhové portály nad vstupními dveřmi. Na střešních trámech můžeme spatřit kopulující páry, které mají vylekat pannenskou bohyni přibližující se k zemi v podobě blesku.

Mimo krásné vrcholky [[Himaláje|Himalájí]] se lidé ubírají k '''Tatopani''', což jsou horké prameny. Krásy lesů v okolí '''Pulchowki''' jsou vhodné
pro pěší turistiku. Na vrcholku této hory nalezneme [[buddhismus|buddhistickou]] svatyni. Dále se v blízkosti Pulchowki nachází '''Godavari''' – krásná botanická zahrada.