Verze z 19. 3. 2011, 20:28 editovat Varan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 093 editací odkazy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 3. 2011, 09:56 editovat zrušit editaci Varan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 093 editací m úprava odkazu Přejít na další porovnání →
Řádek 10: Struny se používaly [[střevo]]vé - v době vzniku nástroje ještě techologie výroby strun nekombinovala střevo a [[kov]], proto byla pro hluboké tóny zapotřebí velká délka strun. Jsou ale také doklady o výjimečném ostrunění kovem. Ačkoliv byla theorba zamýšlena především jako nástroj doprovázející sólový hlas (monodie), objevilo se několik individualit, skladatelů, kteří – fascinováni hlubokým a nosným zvukem – ji hojně používali jako nástroj sólový. Zejména [[Johann Hieronymus Kapsberger\|Giovanni Girolamo Kapsberger]] a [[~~Belerofonte~~Bellerofonte Castaldi]] využili ve svých skladbách nástroj až do krajností, často výrazně přesahujících tehdejší hudební normy ať už v [[rytmus\|rytmu]] či v [[harmonie (hudba)\|harmonii]]. [[Pietro Paolo Melli]] byl pak dvorním loutnistou [[Matyáš Habsburský\|císaře Matyáše]] a jeho nástupce [[Ferdinand II. Štýrský\|Ferdinanda II.]], působil i na dvoře v [[Praha\|Praze]]. == Prameny ==

Theorba: Porovnání verzí