|
Píčovina
{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Pavoukovci
| obrázek = Brachypelma edit.jpg
| popis obrázku = [[Sklípkan]]
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[Živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[členovci]] (Arthropoda)
| podkmen = [[klepítkatci]] (Chelicerata)
| třída = '''pavoukovci''' (Arachnida)
| druhotné dělení = [[Řád (biologie)|Řády]]
| podřazené taxony =
* [[pavouci]] (Araneae)
* [[bičnatci]] (Uropygi)
* [[bičovci]] (Amplypigi)
* [[krátkochvostí]] (Schizomida)
* [[roztočovci]] (Ricinulei)
* [[sekáči]] (Opiliones)
* [[solifugy]] (Solifugae)
* [[štírci]] (Pseudoscorpiones)
* [[štírenky]] (Palpigradi)
* [[štíři]] (Scorpiones)
| sesterska = [[ostrorepi]] (Xiphosura)
}}
'''Pavoukovci''' (''{{Cizojazyčně|la|Arachnida}}'') jsou skupina [[bezobratlí|bezobratlých]] [[živočichové|živočichů]] z [[kmen (biologie)|podkmene]] [[klepítkatci|klepítkatců]]. [[Vědecké jméno]] vychází z řeckého άράχνη (arachné, pavouk) a váže se k mytologické postavě [[Arachné]]. Zahrnuje asi 73 000 zejména suchozemských [[druh (biologie)|druhů]]. Věda, která se zabývá pavoukovci, se nazývá [[arachnologie]].
Pavoukovci jsou nejpočetněji zastoupenou skupinou podkmene klepítkatců. Na rozdíl od sesterských tříd [[hrotnatci|hrotnatců]] (Merostomata) a [[nohatky|nohatek]] (Pycnogonida nebo též Pantopoda), kteří žijí v moři, většina pavoukovců obývá pevnou zemi. Teprve druhotně pronikli do vodního prostředí. Až na malé výjimnky mají pavoukovci šest párů končetin ([[klepítka]], [[makadla]] a čtyři páry kráčivých nohou). Utváření zejména prvních dvou párů končetin, ale i celého těla, je zpravidla jednotné pro každý z řádů této třídy členovců.
== Podskupiny ==
[[Soubor:Araneus diadematus downside.jpg|left|200px|thumb|Křížák obecný na své [[pavučina|pavučině]]]]
=== Pavouci ===
{{viz též|Pavouci}}
'''Pavouci''' ''Araneae'' mají na hlavohrudi 6 až 8 jednoduchých očí a ústní ústrojí. Na spodní části je 6 párů končetin, 4 páry nohou a po 1 páru makadel a klepítek. Na zadečku jsou [[snovací bradavky]], které vylučují na vzduchu tuhnoucí tekutinu, kterou používají ke tkaní [[pavučina|pavučin]], což je [[instinkt|pudová]] činnost (např. [[křižák obecný]]).
=== Sekáči ===
{{viz též|Sekáči}}
'''Sekáči''' ''Opiliones'' nemají [[snovací bradavky]], kořist loví. Dlouhé nohy se v nebezpečí snadno odlomí a určitou dobu se samy pohybují, ''sekají'' (např. [[sekáč rohatý]]).
=== Roztoči ===
{{viz též|Roztoči}}
'''Roztoči''' ''Acari'' mnohdy [[parazitismus|cizopasí]]. Mají nepřímý vývin, larvy mají 3 páry nohou a dospělci 4 páry. Hlavohuď a zadeček srostly v jeden celek (např. [[klíště obecné]]).
== Řády pavoukovců ==
* [[Štíři]] (Scorpiones – 1420 druhů) mají nenápadné tříčlánkové [[chelicery]] a naproti tomu velice dlouhá a masivní [[makadla]], která jsou zakončena nápadnými klepítky. Tělo je tvořeno nečlánkovanou hlavohrudí a dvěma odlišně utvářenými částmi článkovaného zadečku. První část je široká, zadní velice úzká, takže její tergity a sternity splývají v silně sklerotizované prstence. Toto zúžení očividně zvyšuje pohyblivost koncového telsonu, pod jehož zahroceným koncem vyúsťuje jedová žláza. Zadní část zadečku je často nesprávně nazývána ocasem.
* [[Bičnatci]] (Uropygi – 100 druhů) mají ploché tělo. [[Hlavohruď]] typu „prosomatu“ není členěna, [[zadeček]] článkován, zakončen dlouhým článkovaným filamentem. Chelicery jsou dvoučlánkové. Mohutná makadla jsou zakončena klepítkovitě a pracují ve vodorovné rovině.
* [[Krátkochvosti]] (Schizomida – 180 druhů) jsou zřídka kdy delší než 5 mm. Chelicery mají dvoučlánkové. Lovu sloužící makadla pracují ve svislé rovině. Hlavohruď má propeltidium, zadeček je článkován.
* [[Bičovci]] (Amblypygi – 120 druhů) mají ploché tělo s výraznou stopkou mezi prosomatem a článkovým zadečkem. Chelicery jsou subchelátní, mohutná makadla pracují ve vodorovné rovině, jen výjimečně jsou zakončena drobnými klepítky.
* [[Pavouci]] (Araneae – 38 000 druhů) mají tělo rozděleno výraznou stopkou na prosoma a většinou nečlánkovaný zadeček zakončený, zakončený snovacími bradavkami. Chelicery jsou subchelátního typu, makadla upomínají na zkrácenou nohu. U dospělých samců jsou zakončena kopulačním ústrojím.
* [[Štírenky]] (Palpigradi – 70 druhů) nedosahují délky ani 2 [[milimetr]]ů. Článkovaný zadeček s dlouhým filámentem na konci. Tříčlánkové chelicery jsou chelátního typu, makadla slouží chůzi, první pár nohou má hmatovou funkci.
* [[Štírci]] (Pseudoscorpiones – 3500 druhů) jsou nevelkých rozměrů, shora zploštěného těla bez stopky. Jejich zadeček je článkován. Chelicery jsou dvoučlenné, chelátní, makadla rovněž opatřena klepítky.
* [[Solifugy]] (Solifugae – 1100 druhů) jsou rychlí běžci válcovitého těla, běhající jen po třech zadních párech noh. Mohutné chelátní chelicery jsou dvoučlánkové, makadla mají vzhled nohy.
* [[Roztočovci]] (Ricinulei – 50 druhů) představují reliktní skupinu, žijící převážně v deštných pralesích. Hlavohruď typu prosoma má vpředu kápovitou kožní destičku, která shora zakrývá drobné chelátní chelicery. Makadla mají vzhled zakrslé nohy.
* [[Sekáči]] (Opiliones – 7000 druhů) jsou charakterističtí drobným jednotným tělem a většinou značně dlouhýma nohama. Chelicery jsou tříčlánkové, chelátního typu, makadla dvojího typu. U našich druhů vždy připomínají svým vzhledem nohy, u tropických spíše loupeživá makadla bičovců.
* [[Roztoči]] (Acari – 50 000 druhů) mají vzhledem k miniaturní velikosti zpravidla velmi zjednodušenou stavbu těla. To bývá většinou zavalité a nečlánkované. Na rozdíl od všech ostatních řádů se vyznačují charakteristickým oddílem na přídi těla s názvem gnathosoma. Gnathosoma je tvořena článkem nesoucím chelicery a makadla. Chelicery (2-3 členné, chelátní nebo subchelátní, velice vzácně pouze jednočlánkové) i makadla mohou být dosti rozmanitého vzhledu. Na rozdíl od ostatních řádů je mezi roztoči i mnoho býložravců. Stále více sílí názory, že nejde o skupinu s jediným společným předkem.
== Odkazy ==
{{commonscat|Arachnida}}
{{Portály|Biologie}}
[[Kategorie:Pavoukovci]]
[[als:Spinnentiere]]
[[ar:عنكبيات]]
[[az:Hörümçəkkimilər]]
[[be:Павукападобныя]]
[[be-x-old:Павукападобныя]]
[[bg:Паякообразни]]
[[ca:Aràcnid]]
[[cy:Arachnid]]
[[da:Spindlere]]
[[de:Spinnentiere]]
[[en:Arachnid]]
[[eo:Araneoidoj]]
[[es:Arachnida]]
[[et:Ämblikulaadsed]]
[[eu:Arachnida]]
[[fa:عنکبوتیان]]
[[fi:Hämähäkkieläimet]]
[[fr:Arachnida]]
[[frr:Koonkern]]
[[ga:Araicnid]]
[[he:עכבישניים]]
[[hif:Makrraa]]
[[hr:Paučnjaci]]
[[hu:Pókszabásúak]]
[[id:Arachnida]]
[[is:Áttfætlur]]
[[it:Arachnida]]
[[ja:クモ綱]]
[[ka:ობობასნაირნი]]
[[ko:거미강]]
[[la:Arachnida]]
[[lb:Spannendéieren]]
[[lt:Voragyviai]]
[[lv:Zirnekļveidīgie]]
[[mk:Пајаковидни]]
[[ms:Araknid]]
[[nds:Spinnen]]
[[nl:Spinachtigen]]
[[nn:Edderkoppdyr]]
[[no:Edderkoppdyr]]
[[nv:Chʼosh bijáád tseebíhígíí]]
[[oc:Arachnida]]
[[pl:Pajęczaki]]
[[pt:Aracnídeos]]
[[qu:Pakcha]]
[[ro:Arahnide]]
[[ru:Паукообразные]]
[[scn:Arachnida]]
[[sh:Paučnjaci]]
[[simple:Arachnid]]
[[sk:Pavúkovce]]
[[sl:Pajkovci]]
[[sr:Арахнида]]
[[sv:Spindeldjur]]
[[sw:Arakinida]]
[[ta:சிலந்திதேள் வகுப்பு]]
[[th:แมง]]
[[tl:Arachnida]]
[[tr:Örümceğimsiler]]
[[uk:Павукоподібні (клас)]]
[[zh:蛛形纲]]
[[zh-min-nan:Ti-tu-kong]]
[[zh-yue:蜘蛛綱]]
| 