Hyper-threading: Porovnání verzí

Technologie Hyper-Threading našla své kořeny ve firmě [[Digital Equipment Corporation]]<ref>[http://news.cnet.com/Intel-hyperthreading-shows-Digital-roots/2100-1001_3-961495.html Intel hyperthreading shows Digital roots]</ref>, ale byla přivedena na trh společností [[Intel]]. Hyper-Threading byl poprvé představen roku 2002 v procesorech [[Xeon]] Foster MP. Ve stejném roce se Hyper-Threading objevil v procesoru jménem [[Pentium 4]] s jádrem [[Northwood]] taktovaným na 3,06 GHz., a posléze byl ve všech typech Pentium 4 HT, Pentium 4 Extreme Edition a Pentium Extreme Edition. Předchozí generace procesorů Intel založené na mikroarchitektuře Core nemají prodporu pro Hyper-Threading, protože mikroarchitektura Core byla vyvinuta po mikroarchitektuře P6 s použitím opakování (iterací) v procesorech Pentium. Od [[Pentium Pro]] až po [[Pentium III]] a [[Celeron]] (Covington, Mendocino, Coppermine a Tualatin) a modely Pentium II Xeon a Pentium III Xeon.

Výhody technologie Hyper-Threading jsou uvedeny jako: vylepšena podpora více vlákenného (Multi-Threadingového) kódu, který umožňuje simultánní (současný) běh více vláknen, včetně rychlejší reakce a čas odezvy na požadavky. InternetovýInternetové webové stránky Tomshardware.com uvadí "V některých případech procesor Pentium 4 na taktu 3,0 GHz s HT dokonce může porazit procesor Pentium 4 běžící na taktu 3,6 GHz avšak bez zapnutého HT". Společnost Intel také oznámila výrazné zlepšení výkonu procesoru Pentium 4 vyrobené za použití technologie Hyper-Threading při zpracování umělé inteligence.

Když byl uveden od společnosti Intel Pentium 4 s taktem 3.06 GHz Hyper-Threading, tvůrci aplikací se nemohli rozhodnout, jestli Hyper-Threading používat ve svých specifických aplikacích nebo ne, protože někteří z nich stále testovali své programy na operačních systémech nepodporujících Hyper-Threading (např. Windows 2000) a většina počítačů tehdy měla pouze jedno vláknové procesory.