Hyper-threading: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 9:
 
== Historie ==
Technologie Hyper-Threading našla své kořeny ve firmě [[Digital Equipment Corporation]]<ref>[http://news.cnet.com/Intel-hyperthreading-shows-Digital-roots/2100-1001_3-961495.html Intel hyperthreading shows Digital roots]</ref>, ale byla přivedena na trh společností [[Intel]]. Hyper-Threading byl poprvé představen roku 2002 v procesorech [[Xeon]] Foster MP. Ve stejném roce se Hyper-Threading objevil v procesoru jménem [[Pentium 4]] s jádrem [[Northwood]] taktovaným na 3,06 GHz., a posléze byl ve všech typech Pentium 4 HT, Pentium 4 Extreme Edition a Pentium Extreme Edition. Předchozí generace procesorů Intel založené na mikroarchitektuře Core nemají prodporu pro Hyper-Threading, protože mikroarchitektura Core byla vyvinuta po mikroarchitektuře P6 s použitím opakování (iterací) v procesorech Pentium. Od [[Pentium Pro]] až po [[Pentium III]] a [[Celeron]] (Covington, Mendocino, Coppermine a Tualatin) a modely Pentium II Xeon a Pentium III Xeon.
 
V listopadu roku 2008 začala společnost Intel prodávat procesory Intel [[Nehalem]] (Core i7), ve kterém se vrací k technologii Hyper-Threading. První generace procesorů Nehalem obsahuje čtyři jádra, která byla vyrobena až na osm účinných vláken. Brzy v naší nabídce se také objevily dvou až šesti-jádrové modely s vzájemnými čtyřmy až dvanácti vlákny.
Řádek 23:
== Výkon ==
 
Výhody technologie Hyper-Threading jsou uvedeny jako: vylepšena podpora více vlákenného (Multi-Threadingového) kódu, který umožňuje simultánní (současný) běh více vláknen, včetně rychlejší reakce a čas odezvy na požadavky. InternetovýInternetové webové stránky Tomshardware.com uvadí "V některých případech procesor Pentium 4 na taktu 3,0 GHz s HT dokonce může porazit procesor Pentium 4 běžící na taktu 3,6 GHz avšak bez zapnutého HT". Společnost Intel také oznámila výrazné zlepšení výkonu procesoru Pentium 4 vyrobené za použití technologie Hyper-Threading při zpracování umělé inteligence.
 
== Stinná stránka historie ==
 
Když byl uveden od společnosti Intel Pentium 4 s taktem 3.06 GHz Hyper-Threading, tvůrci aplikací se nemohli rozhodnout, jestli Hyper-Threading používat ve svých specifických aplikacích nebo ne, protože někteří z nich stále testovali své programy na operačních systémech nepodporujících Hyper-Threading (např. Windows 2000) a většina počítačů tehdy měla pouze jedno vláknové procesory.
 
V roce 2006 byl Hyper-Threading kritizován kvůli své energetické náročnosti. Například společnost [[ARM]], specialista na procesory s nízkou spotřebou tvrdila, že současné více vlákno ([[Simultánní multithreading]]) dokáže využít až o 46 % více energie než navrhované dvoujádrové procesory. (Dvoujádrové procesory se liší od dvou samostatných procesorů, mají totiž dvě fyzická jádra v jednom procesoru).Dále pak tvrdili, že současné více vlákno zvyšuje zbytečné zahlcování vyrovnávací paměti o 42 %, kdežto dvoujádrové procesory ho o 37 % snižují. V roce 2010 společnost ARM vyhlásila, že v budoucnu budou její čipy zahrnovat podporu současného více vlákna (Multi-Threading).