Hyper-threading: Porovnání verzí

Technologie Hyper-Threading (HT) našla své kořeny ve firmě [[Digital Equipment Corporation]]<ref>[http://news.cnet.com/Intel-hyperthreading-shows-Digital-roots/2100-1001_3-961495.html, ale byla přivedena na trh společností [[Intel]]. Hyper-Threading byl poprvé představen roku 2002 v procesorech Xeon Foster MP.Ve stejném roce se Hyper-Threading objevil v procesoru jménem Pentium 4 s jádrem Northwood taktovaným na 3,06 GHz., a posléze byl ve všech typech Pentium 4 HT, Pentium 4 Extreme Edition a Pentium Extreme Edition. Předchozí generace procesorů Intel založené na mikroarchitektuře Core nemají prodporu pro Hyper-Threading, protože mikroarchitektura Core byla vyvinuta po mikroarchitektuře P6 s použitím opakování (iterací) v procesorech Pentium. Od [[Pentium Pro]] až po [[Pentium III]] a [[Celeron]] (Covington, Mendocino, Coppermine a Tualatin) a modely Pentium II [[Xeon]] a Pentium III Xeon.

V listopadu roku 2008 začala společnost Intel prodávat procesory Intel [[Nehalem]] (Core i7), ve kterém se vrací k technologii Hyper-Threading. První generace procesorů Nehalem obsahuje čtyři jádra, která byla vyrobena až na osm účinných vláken. Brzy v naší nabídce se také objevily dvou až šesti-jádrové modely s vzájemnými čtyřmy až dvanácti vlákny.

Procesor [[Intel Atom]] je další procesor v pořadí od společnosti Intel s technologií Hyper-Threading. Procesor byl navržen pro nízké ceny stolních a mobilních počítačů s nízkou spotřebou elektrické energie.

Procesor [[Itanium]] 9300 zahájila výzkum s osmi vlákny na jeden procesor (dvě vlákna na jádro) prostřednictvím rozšířené technologie Hyper-Threading.

Když byl uveden Intel Pentium 4 3.06 GHz HT tvůrci aplikací se nemohli rozhodnout, jestli Hyper -Threading používat ve svých specifických aplikacích nebo ne, protože někteří z nich stále testovali své programy na operačních systémech nepodporujících Hyper-Threading (např. Windows 2000) a většina počítačů měla tenkrát pouze jedovláknové procesory.

V roce 2006 byl HTHyper-Threading kritizován kvůli své energetické náročnosti. Například společnost [[ARM]], specialista na procesory s nízkou spotřebou tvrdila, že současné více vlákno ([[SMT]]) dokáže využít až o 46% více energie než navrhované dvoujádrové procesory. (Dvoujádrové procesory se liší od dvou samostatných procesorů, mají totiž dvě fyzická jádra v jednom procesoru).Dále pak tvrdili, že SMT zvyšuje zbytečné zahlcování vyrovnávací paměti o 42%, kdežto dvoujádrové procesory ho o 37% snižují. V roce 2010 společnost ARM vyhlásila, že v budoucnu budou její čipy zahrnovat podporu současného multithreadinguvíce vlákna (Multi-Threading).