České překlady bible: Porovnání verzí

[[File:Melantrich06.jpg|thumb|upright|''Bible Česká'' - titulní list, [[Jiří Melantrich z Aventina]], [[1570]]]]

'''České překlady Bible''' jsou překlady textu [[Bible|biblických knih]] do [[čeština|českého jazyka]].

 

 

Překlady do [[staroslověnština|staroslověnštiny]] a později do [[čeština|češtiny]] se vytvářely od okamžiku, kdy se na území [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] dostalo [[křesťanství]] a s ním i [[Bible|Písmo]]. Až na výjimku, kterou je [[Bible kralická]], byly všechny staročeské překlady Bible vytvořeny na základě nikoli původních textů ([[hebrejština|hebrejských]], [[aramejština|aramejských]] a [[řečtina|řeckých]]), ale na základě [[latina|latinské]] [[Vulgata|Vulgáty]], neboť ta byla oficiálně používaným textem [[katolická církev|katolické církve]] od doby, kdy pronikla na Západ a kdy přerušila kontakty s řeckým Východem.

První nám známý překlad evangelií pochází pravděpodobně z [[Břevnov]]a z přelomu 13. a 14. století. Je dochován ve zlomcích a vznikl v polovině 14. století.

 

 

Nejstarší známý (bohužel nedochovaný) překlad celé Bible je tzv. [[Bible leskovecko-drážďanská]] z doby okolo roku [[1360]]. Stejnou verzi překladu najdeme i v [[Bible olomoucká|Bibli olomoucké]] a v [[Bible litoměřicko-třeboňská|litoměřicko-třeboňské]]. Kromě těchto úplných verzí překladu se nám první redakce dochovala u evangelií v [[Čtenie zimnieho času]] (60. léta 14. stol.), v [[Proroci kutnohorští|Prorocích kutnohorských]] či [[Rajhradské glosy|Rajhradských glosách]]. Do první redakce se řadí i [[Matoušovo evangelium s homiliemi]].

Bible této redakce nebyly obvykle opatřovány prology s výjimkou Genesis, před Matoušovým evangeliem, obecného prologu k novozákonním listům a obsahů Pavlových listů. Poprvé se překlad prologů objevuje v Bibli litoměřicko-třeboňské.

 

 

Začátkem [[15. století]] došlo k závažné revizi prvního překladu Bible, čímž se objevuje tzv. ''2. staročeská redakce''. Zrevidován byl částečně [[Starý zákon]] (od knih Královských dále) a celý [[Nový zákon]]. [[Mudroslovné knihy]] byly původně opsány. Do této skupiny patří následující bible: [[Bible boskovická]] (nejstarší, s novým diakritickým pravopisem), [[Bible Bočkova]], [[Bible litoměřická jednosvazková]], [[Bible hlaholská]], [[Bible moskevská]], [[Mlynářčina bible]], [[Bible Duchkova]] a další. První náznaky a části se však objevují již v Bibli olomoucké (epištoly a Skutky apoštolů). Fonetika zůstala zachována, z jazykového hlediska došlo k částečnému ústupu [[aorist]]ů a [[imperfektum|imperfekt]]. Změny nastaly též v [[syntax]]i a lexiku.

#Kontaminace vznikající 3. redakcí, jazykové revize

 

 

Třetí redakce staročeského textu byla vytvořena kvůli potřebě přetlumočení textu Starého zákona. Jedná se o úplný nový překlad Starého zákona a o revizi druhé redakce překladu Nového zákona. Tato redakce začala vznikat v okolí [[Jan Hus|Husově]] okolo roku [[1410]]. Překlad je založena na opraveném textu Vulgáty pařížského typu. Překlad je dílem jediného autora, vykazuje jednotnou terminologii. Překladatel omezil aoristy, jeho dílo vykazuje značné množství [[latinismus|latinismů]] a [[Germanismus|germanismů]]. Dochází k vypouštění pomocného slovesa u třetích osob [[préteritum|préterita]].

Nejstarším známým užitím této redakce překladu je [[Jan Hus|Husova]] Postilla nedělní ([[1413]]), kde ji Hus kombinuje s druhou redakcí. Třetí redakce pronikala často formou glos. V rámci této redakce vznikly [[Bible Padeřova]], [[Bible nymburská]] a další.

 

 

Čtvrtá a poslední staročeská redakce vznikla za doby [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] nebo [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], někdy v 80. letech 15. století. Tento český text byl pořízen pro první české tištěné bible. První český biblický tisk, který vyšel jen 20 let po prvním tištěném vydání latinském ([[Bible Mazarinova]]), byl [[Dlabačův Nový zákon]] (před [[1487]]) a český [[žaltář]]. První tištěné české bible jsou [[Bible pražská]], [[Bible kutnohorská]], první v zahraničí tištěná česká [[Bible benátská]], 2 [[Bible Severýnova|Bible Severýnovy]], [[Bible norimberská]], 5 [[Bible Melantrichova|biblí Melantrichových]] či [[Bible Veleslavínova]]. Objevuje se i Klaudyánův Nový zákon ([[1518]]), který je významný tím, že jako [[Jednota bratrská|bratrský]] tisk otevírá dlouholetou polemiku o biblický sloh a pravopis.

Tato redakce je spíše revizí redakce třetí, používá i některé prvky z prvních dvou redakcí. Překlad je nejednotný, dílem více autorů, více dbá na srozumitelnost než na přesnost (oproti 3. redakci).

 

 

Prvním samostatným překladem, dokonce z původních biblických jazyků, byl [[Jan Blahoslav|Blahoslavův Nový zákon]] (přeložen z latiny s přihlédnutím k řeckému textu)<ref>Srov. Vladimír Kyas, Česká bible v dějinách národního písemnictví, Vyšehrad 1997, s. 191.</ref> a následná [[Bible kralická]] ([[1579]]-[[1588]]). Částečně konkurenční bylo katolické (jezuitské) vydání nového českého překladu, [[Bible svatováclavská]] ([[1677]]-[[1715]]). Tato bible byla oficielní biblí používanou od té doby v česky mluvících zemích Rakouské monarchie. Její 3., lidové vydání (na popud [[Marie Terezie]]) se nazývá [[Bible císařská]] ([[1778]]-[[1780]]), 4. vydání ilustrované významnými světovými malíři, [[Zlatá bible]] ([[1884]]-[[1894]]).

 

{{hlavní článek|Moderní české překlady Bible}}

Další překlady již byly tvořeny na základě původních biblických jazyků (nebo aspoň s přihlédnutím k nim) a řadí se mezi [[Moderní české překlady Bible|moderní české překlady]]. Pocházejí z [[20. století|20.]] a počátku [[21. století]]. Z nich nejvýznamnější je [[český ekumenický překlad]], který začal vycházet v roce [[1968]], ale celý vyšel až v roce [[1979]].