Josef Glogar: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné opravy a úpravy |
m odkaz |
||
Řádek 5:
Dne [[1. září]] [[1939]] byl společně z dalšími církevními hodnostáři, kteří nebyli pohodlní okupantům, zatčen a nakonec skončil v [[koncentrační tábor Dachau|koncentračním táboře Dachau]]. Zde vynikl svou statečností, například pomáhal pašovat dopisy, získal zde také kontakty na jiné duchovní, které po válce pak využil. Po válce se vrátil do Olomouce a zde se zapojil nejen zpět do církevního, ale i do politického života. Byl také činný ve [[Svaz protifašistických bojovníků|Svazu protifašistických bojovníků]]. Dne [[13. únor|13. února]] [[1951]] se stal [[kanovník|kanovníkem]] [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké kapituly]].
V roce [[1952]] byl jmenován [[generální vikář|generálním vikářem]]. Jeho situace začínala být těžká, neboť musel jednat diplomaticky s tehdejším ateistickým režimem. Glogar byl generálním vikářem devět let. Dne [[9. listopad|9. listopadu]] [[1961]] byl zvolen [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|metropolitní kapitulou]] kapitulním vikářem. Ač byl již starý, tak byl stále aktivní a například roku [[1963]] se postaral o oslavu výročí příchodu [[Cyril a Metoděj|sv. Cyrila a Metoděje]] na [[Morava|Moravu]] a v Olomouci v roce [[1968]] obnovil [[kněžský seminář]]. Za Glogarova působení také začala probíhat [[liturgická reforma]]. Jeho velkou snahou také bylo dostat do duchovní zprávy kněze z výroby, což se mu díky jeho diplomatickým schopnostem ve většině případů podařilo.
Zemřel [[11. říjen|11. října]] [[1969]] a byl pohřben v rodných Bernarticích nad Odrou.
| |||