'''Ptolemaios Keraunos''' ([[Čeština|česky]] „blesk“ nebo „hrom“; † [[279 př. n. l.|279 př. n. l.]]) byl králem [[Starověká Makedonie|Makedonie]] v letech [[281 př. n. l.|281]] až [[279 př. n. l.|279 př. n. l.]] Do dějin vstoupil jako jedna z nejtemnějších postav [[Války diadochů|válek diadochů]], protože vlastnoručně zavraždil svého přítele a dobrodince, [[Seleukos I. Níkátor|Seleuka I. Níkátora]]. Narodil se jako nejstarší syn [[Ptolemaios I. Sótér|Ptolemaia I. Sótéra]], vládce [[Egypt]]a, a jeho druhé manželky Euridiké (dcery [[Antipatros|Antipatra]]). Jeho mladší nevlastní bratr, rovněž pojmenovaný Ptolemaios, však získal nástupnictví a v roce [[282 př. n. l.|282 př. n. l.]] se ujal vlády v Egyptě jako [[Ptolemaios II. Filadelfos|Ptolemaios II.]]
Ptolemaios Keraunos nato se svým bratrem [[Meleagros Makedonský|Meleagrem]] opustil Egypt a odcestoval na dvůr [[Lýsimachos|Lýsimacha]], krále [[Thrákie]], Makedonie a západní části [[Malá Asie|Malé Asie]]. Sestra Ptolemaia II. [[Arsinoé II.|Arsinoé II.]] žila tehdy v Thrákii jako Lýsimachova manželka. Arsinoé si však počínala nesmírně bezohledně a panovačně. Jejím intrikám padl za oběť Lýsimachův syn a následník trůnu Agathoklés. Jeho zavraždění je někdy neprávem předhazováno Ptolemaiu Keraunovi. Ať už jeho vrahem byl či nikoliv, brzy poté Ptolemaios Keraunos uprchl spolu s vdovou po Agathoklovi, svojí další sestrou Lýsandrou a jejími dětmi k Seleukovi I. Ten prý Ptolemaiu Keraunovi slíbil, že ho dosadí na trůn v [[Alexandrie|Alexandrii]]. Seleukos se tak chopil nabízející se šance posílit vlastní moc zásahem do záležitostí Lýsimachova království i [[Ptolemaiovský Egypt|ptolemaiovského Egypta]].
Po Lýsimachově porážce a smrti v [[Bitva u Kúrúpedia|bitvě u Kúrúpedia]] v boji se Seleukem Níkátorem v roce [[281 př. n. l.|281 př. n. l.]], se na podzim téhož roku vypravil Seleukos v čele svého vítězného vojska do [[Evropa|Evropy]]. Po překročení [[Helléspont]]u však Seleukos nalezl nedaleko města [[Lýsimacheia]] smrt z rukou svého hosta Ptolemaia Kerauna. Ten následně utekl do Lýsimacheie, kde přijal královský diadém a nechal se Seleukovým vojskem prohlásit za [[Seznam makedonských králů|krále Makedonie]]. Pak přinutil svoji nevlastní sestru Arsinoé, vdovu po Lýsimachovi, aby svolila ke svatbě. Navzdory svým slibům dal ovšem krátce po skončení obřadu zabít oba Arsinoiny syny, načež Arsinoé uprchla do Egypta, kde se poté provdala za svého bratra krále Ptolemaia II.
Keraunovi se sice podařilo rozdrtit v námořní bitvě flotilu [[Antigonos II. Gonatás|Antigona II. Gonata]] (dalšího pretendenta o makedonský trůn) a dohodnout se s [[Pyrrhos|Pyrrhem Épeirským]], kterému ale musel přenechat k dispozici část svého vojska pro jeho tažení do [[Itálie]], avšak nedlouho nato podcenil vpád [[Keltové|Keltů]], vedených náčelníky [[Bolgios|Bolgiem]] a [[Brennus (Řecko)|Brennem]]. V boji s těmito [[barbar]]y padl do zajetí, v němž byl usmrcen. Keraunos je zcela po právu hodnocen jako jednoznačně negativní postava. Byl to typ vládce neskonale toužícího po moci, který neváhal vraždit i své bližní a spojence. V tomto ohledu překonal i ty nejukrutnější [[Diadochové|diadochy]].
