|
V [[16. století]] přešlo Livonsko a s ním i Tartu pod nadvládu [[Polsko|Polska]]. V roce [[1583]] byla ve městě ustavena [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] akademické gymnázium. Kromě toho v Tartu vznikl i překladatelský seminář a město obdrželo od polského krále [[Štěpán Bátory|Štěpána Bátoryho]] i svou červenobílou zástavu.
Po vypuknutí [[švédsko-polská válka|švédsko-polské války]] byla činnost akademického gymnázia a semináře roku [[1601]] pozastavena. Vzhledem k porážce Polska připadlo Tartu [[Švédsko|Švédsku]]. Činnost akademického gymnázia byla obnovena v roce [[1630]], ovšem už v roce bylo gymnázium [[1632]] výnosem švédského krále [[GustafGustav II. Adolf|GustafaGustava II. Adolfa]] přeměněno na univerzitu.
=== Tartu součástí carského Ruska ===
=== Sovětský vliv ===
[[Sovětský svaz]] již v roce [[1940]] porušil Tartskou mírovou dohodu novým útokem na Estonsko, jemuž mladá republika podlehla. Po krátkém intermezzu [[Nacistické Německo|nacistické]] [[okupace]] se roku [[1944]] vrátili do země, a tím i do Tartu sovětští okupanti. Město během [[druhá světová válka|válečných let]] utrpělo těžké škody. Za své vzal historický Kamenný most (''Kivisild'') přes [[Emajõgi|Emu]], postavený v letech [[1776]]-[[1778]]; most nejprve poničila ustupující ruská vojska v roce [[1941]] a zkázu pak dovršily boje v roce [[1944]].
V období sovětské okupace bylo Tartu pro cizince uzavřeným městem, neboť na předměstí ležela důležitá sovětská letecká základna (nyní se na někdejších ranvejích nachází rozlehlý autobazar). V této době se také počet obyvatel téměř zdvojnásobil z původních 57 000 na více než 100 000.
=== Nezávislost ===
Po obnovení nezávislosti v roce [[1991]] se Tartu stalo opět intelektuálním a kulturním centrem Estonské republiky. Celý střed města včetně univerzity prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která pomohla Tartu obnovit bývalou krásu.
== Vzdělání a kultura ==
Město je především domovem [[Tartu Ülikool|významné univerzity]], založené švédským králem [[GustafGustav II. Adolf|GustafemGustavem II. Adolfem]] roku [[1632]]. V Tartu sídlí též Estonská zemědělská univerzita, Pobaltská vojenská akademie a estonské ministerstvo školství a výzkumu. Své sídlo má ve městě i Nejvyšší soud, obnovený roku [[1993]], a Estonský národní archiv.
== Památky ==
[[Soubor:Tartu street.JPG|thumb|Obrázek z ulic Tartu]]
Většina památek v historickém středu města pochází z období před získáním nezávislosti, kdy vyšší a střední třídu tvořilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. Nejvýznamnějšími pamětihodnostmi jsou luteránský kostel svatého Jana (''Johanneskirche'' či ''Jaani kirik''), městkáměstská radnice z 18. století, budova univerzity, zbytky katedrály z 13. století, botanická zahrada, hlavní nákupní třída a budovy v okolí radničního náměstí.
Na předměstí převládá typická sovětská architektura z období okupace mezi roky [[1944]]-[[1991]]. V nedávných letech bylo postaveno několik moderních výškových budov ze „skla, betonu a oceli“, avšak navzdory všem těmto změnám si centrum dokázalo uchovat svůj historický ráz.
Vzhledem k tomu, že Tartu je univerzitním městem, je místní noční život poměrně bohatý. Nachází se zde řada barů, restaurací a nočních klubů. Turisticky nejatraktivnější jsou [http://www.wilde.ee Wildeova irská hospoda] a [http://www.pyss.ee Prachárna].
== Partnerská města ==
| 