Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 4 638 bajtů ,  před 8 lety
rozšíření, především flóra
{{Různé významy|tento=oblasti kolem Středozemního moře|druhý=bájné zemi [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkiena]]|stránka=Středozem}}
[[Soubor:Mediterranian Sea 16.61811E 38.99124N.jpg|thumb|300px|Středozemí při pohledu z vesmíru]]
'''Středozemí''', čitéž '''Středomoří''' ječi ne'''mediterán''' zcela přesně definovanáje oblast okolo [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Patří sem zejména tyto státy nebo jejich významné části: [[ŠpanělskoKlima|Klimaticky]], [[Francie]],se [[Itálie]],vyznačuje [[Slovinsko]],suchým [[Chorvatsko]],teplým [[Černálétem Hora]],a [[Albánie]],mírnou [[Řecko]],deštivou [[Kypr]], [[Turecko]], [[Libanon]], [[Izrael]], [[Egypt]], [[Libye]], [[Tunisko]], [[Alžírsko]] a [[Maroko]]zimou. Středozemí je dnesJe jednímjednou z hlavníchoblastí turistickýchkde cílůvznikli Evropanů.první Velidské [[starověkcivilizace]]u bylo centrem evropské civilizace.
 
== Vymezení ==
Oblast se nalézá v středozemním teplotním pásu, který se vyznačuje teplým suchým létem a teplou vlhkou zimou.
 
Z hlediska [[fytogeografie]] patří do Středomoří oblasti které byly kdysi pokryty stálezelenými lesy, tedy většina středomořského pobřeží kromě [[Delta Nilu|delty Nilu]] a nejspíše také některých částí pobřeží [[Libye]]. Úzký pás těchto lesů se nacházel v dnešní [[Francie|Francii]], severní [[Itálie|Itálii]], [[Chorvatsko|Chorvatsku]], na jižním pobřeží [[Turecko|Turecka]] a v [[Egypt|Egyptě]] a [[Libye|Libyi]], jinak ale pokrývali většinu [[Iberský poloostrov|Iberského poloostrova]], jižní Itálii, [[Řecko]], západní [[Sýrie|Sýrii]], většinu [[Libanon|Libanonu]], [[Izrael]] a široký pás pobřeží v [[Maroko|Maroku]], [[Alžírsko|Alžírsku]] a [[Tunisko|Tunisku]] a také všechny středomořské ostrovy. Lze jej také vymezit možností pěstování [[Olivovník evropský|olivovníku evropského]], který prospívá přibližně do výšky 800 m n. m. a nesnáší pokles teploty pod 13 °C.
 
== Pedologie ==
 
Pro Středomoří jsou typické především hnědé půdy – [[kambisol|kambisoly]], především v [[Maghreb|Maghrebu]], Izraeli a Libanonu také [[luvisol|luvisoly]], včetně sušších [[chromosol|chromosolů]] červerné či žluté barvy. Vyskytují se také půdy patřící mezi leptosoly jako úrodnější [[rendzina|rendziny]] a na pobřeží Chorvatska a Turecka [[ranker|rankery]]. Mezi velmi úrodné středozemní půdy patří [[Andosol|andosoly]], vzniklé [[Vulkanismus|vulkanickou činností]], a [[Fluvisol|fluvisoly]] na březích dolních toků řek a jezer. Středozemní půdy jsou zpravidla alkalické či mírně kyselé, silně kyselé půdy se vyskytují výjimečně.
 
== Flóra ==
[[Image:OliveTreeBordercommons.jpg|thumb|300px|Rozšíření olivovníku evropského]]
 
Původně bylo Středomoří pokryto stálezelenými lesy, v současnosti je však většina z nich zničena a místo vzniklo několik typů sekundární vegetace. Mezi nejdůležitější patří:
 
*[[makchie]]
*[[garrigue (vegetace)|garrigue]]
*[[pseudostep]]
 
Středomoří je typické vysokým počtem [[Endemit|endemitů]], což je způsobeno i množstvím izolovaných ostrovů. Například v Řecku roste 323 endemitů, na [[Kréta|Krétě]] 131 a v [[Sierra Nevada|Sierra Nevadě]] 40.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zelený
| jméno = Václav
| odkaz na autora = Václav Zelený (botanik)
| titul = Rostliny Středozemí
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2005
| strany = 42
| isbn = 80-200-1224-9
}}</ref>
 
=== Původní les ===
 
Původní středomořské lesy byly podle [[pylová analýza|pylových analýz]] a botanických předpokladů tvořeny především neopadanými druhy [[Dub|dubů]], [[Dub cesmínový|dubem cesmínovým]] (''Quercus ilex''), [[dub kermesový|dubem kermesovým]] (''Quercus coccifer''a) a [[Dub korkový|dubem korkovým]] (''Quercus suber''). Dále také [[Vavřín vznešený|vavřínem vznešeným]] (''Laurus nobilis''), [[olivovník planý|planým olivovníkem]] (''Olea Oleaster''), [[Borovice|borovicemi]] jako je [[borovice halebská]] (''Pinus halepensis'') a [[borovice pinie|pinie]] (''Pinus pinea'') a dalšími. V podrostu a na okrajích se nacházeli také [[Jalovec|jalovce]] jako [[jalovec fénický]] (''Juniperus phoenicea''), [[jalovec červenoplodý]] (''Juniperus oxycedrus'') a také [[cypřiš vždyzelený]] (''Cupressus sempervirens''), [[myrta obecná]] (''Myrtus communis''), [[Řečík|řečíky]] (''Pistacia''), [[Planika|planiky]] (''Arbutus''), [[cista|cisty]] (''Cistus''), [[Řešetlák|řešetláky]] (''Rhamnus''), [[kalina|kaliny]] (''Viburnum'') a mnoho dalších [[Polokeř|polokeřů]] a [[Bylina|bylin]]. Na písčitých a karbonátových půdách převládali především borovice.
 
V [[Levanta|Levantě]] těžili dřevo od [[3. tisíciletí př. n. l.]] [[Féničané]] a vyváželi ho do Egypta a Mezopotámie. Jednalo se především o oblíbené [[Cedr|cedrové]] dřevo. Řecko bylo výrazně odlesněno kolem roku [[500 př. n. l.]]. Zničení lesů vedlo k výrazné větrné a vodní [[eroze|erozi]], což vedlo k rozsáhlému odplavení půdy, který bylo mimo jiné jedním z faktorů, které způsobily zanesení starověkých přístavů jako [[Efes]], [[Théby]] nebo [[Athény]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zelený
| jméno = Václav
| odkaz na autora = Václav Zelený (botanik)
| titul = Rostliny Středozemí
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2005
| strany = 35
| isbn = 80-200-1224-9
}}</ref> V současnosti se zachovali především na nedostupných místech jako jsou prudké svahy [[Strž|strží]]. Souvislé zachovalé stálezelené lesy lze stále nalézt například v [[Katalánsko|katalánské]] oblasti [[Girona]] nebo na Krétě. Existují snahy o obnovení těchto porostů, ale zalesňování listnatými stromy je velmi složité. Úspěšnější je výsadba jehličnatých stromů, především borovicí halebskou.
 
== Reference ==
<references />
 
{{Pahýl - geografie}}