| obrázek = Krizenecky Rudolf 1895.jpg
| šířka obrázku = 220px
| popisek = Rudolf Kříženecký v roce 1895
| datum narození = [[28. říjen|28. října]] [[1861]]
| místo narození = [[Zadar]], [[Dalmácie]], {{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| datum úmrtí = [[12. březen|12. března]] [[1939]] (77 let)
| místo úmrtí = [[Praha]], {{Vlajka a název|Československo}}
| národnost =
| vzdělání = ČVUT
}}
[[Profesor|Prof.]] [[Inženýr|Ing.]] '''Rudolf Kříženecký''' Dr[[Doctor honoris causa|dr. h. c.]] ([[28. říjen|28. října]] [[1861]] [[Zadar]], [[Dalmácie]] – [[12. březen|12. března]] [[1939]] [[Praha]]) byl český [[architekt]] a profesor na [[České vysoké učení technické v Praze|Českém vysokém učení technickém v Praze]]. V rocePro rok 1925-19261925–1926 byl zvolen [[Seznam rektorů Českého vysokého učení technického|rektorem ČVUT]].
== Život ==
V letech 1871 – 18781871–1878 vystudoval c. k. vyšší českou reálnou školu v Praze. Poté studoval v letech 1878-18831878–1883 [[stavitelství]] na [[České vysoké učení technické v Praze|císařské a královské české vysoké škole technické v Praze]]. První státní zkoušku z pozemního staitelství složil v roce 1880, druhou pak v roce 1887. Poté se stal asistentem. V roce 1888 obdržel stipendium a v roce 1888-18891888–1889 podnikl studijní cestu do Itálie. Po studiích pracoval jako architekt v několika projekčních kancelářích (například [[Fellner a Helmer]]). V letech 1883-18881883–1888 a 1890-18931890–1893 pracoval v ateliéru [[Josef Schulz|Josefa Schulze]], kde se podílel také na projektu budovy [[Národní muzeum|Národního muzea v Praze]] nebo na rekonstrukci zámku [[Stránov]]. V srpnu 1892 získal samostatnou stavitelskou licenci. Jako stavitel realizoval například dům č.pčp. 1073, Praha-Staré Město, Pařížská 1, podle projektu [[Jan Koula|Jana Kouly]]. Od roku 1893 působil opět jako asistent na pražské technice (ČVUT). V roce 1899 se habilitoval jako soukromý [[docent]] pro architektonickou kompozici, od následujícího roku byl honorovaným docentem technického kreslení na odboru stavebního inženýrství.
V roce 1904 byl jmenován mimořádným a v roce 1910 řádným profesorem pro obor stavby budov ke zvláštním účelům a v roce 1921 profesorem starověké architektoniky na pražské technice. V letech 1914-19151914–1915, 1918-19191918–1919 a 1922-19231922–1923 vykonával funkci [[děkan]]a Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství. V roceNa rok 1925-19261925–1926 byl zvolen [[Seznam rektorů Českého vysokého učení technického|rektorem ČVUT]]. V roce 1931 odešel na odpočinek.
V letech 1900-19211900–1921 přednášel rovněž nauku o slohu na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]].
Působil v komisi pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy.
=== Členství v organizacích ===
* [[Česká akademie věd a umění]]
* Spolek inženýrů a architektů (SIA)
== Dílo ==
* 1895 -– byl členem stavebního výboru [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895]], projektoval Horácký statek a pavilon Smíchovského pivovaru.
* 1896-18971896–1897 -– novobarokní nájemní dům s restaurací, čp. 934, Praha 1 -– Staré Město, Staroměstské náměstí 5, Pařížská 2, spoluautor [[Otakar Materna]], Kříženecký byl autorem průčelí, vstupního vestibulu a dekorace schodišť. Podle pokynů městské rady měla průčelí obsahovat motivy původního zbořeného domu čp. 934.<ref>VLČEK, Pavel a kol.: ''Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov''. [[Praha]] : [[Academia]], [[1996]]: s. 505-506505–506. ISBN 80-200-0563-3</ref>
* 1898-19041898–1904 -– západní průčelí [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|kostela sv. Mikuláše]] po demolici bývalého benediktinského kláštera <ref>VLČEK, Pavel a kol.: ''Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov''. [[Praha]] : [[Academia]], [[1996]]: s. 98. ISBN 80-200-0563-3</ref>
* 1899-19001899–1900 -– budova Občanské záložny v [[Přelouč]]i. V původní soutěži v roce 1894 obsadil 2. místo
* 1901-19101901–1910 -– První česká akciová parní mlékárna, Praha 4 -– Nusle, čp. 1419, Nuselská 53, dostavba Karel Pokorný 1929 <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Beran
| jméno = Lukáš
| jazyk =
}}</ref>
* 1902-19051902–1905 -– [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Přelouči|evangelický chrám]] v Přelouči
* 1905-19071905–1907 -– Divišova vila, Přelouč, Nádražní ul. čp. 192 – vila ředitele cukrovaru a starosty města Přelouče Ing. Jana Vincence Diviše-Čisteckého (1866-19231866–1923). Z této rodiny pocházel i chirurg [[Jiří Diviš]]. Ve vile bylo od roku 1974 do počátku devadesátých let umístěno přeloučské městské muzeum. Poté zde od roku 1993 fungoval vícegenerační pečovatelský dům Českobratrské církve evangelické. V roce 2010 město Přelouč objekt prodalo soukromému majiteli. V současné době{{kdy?}} je vila přstavovánapřestavována.
* 1906 -– kašna s delfíny u kostela svatého Mikuláše na Starém Městě v Praze, roh Pařížské ulice a Staroměstského náměstí, kolem kašny je kubistická mříž, připisovaná [[Josef Chochol|Josefu Chocholovi]]. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ederer
| jméno = Antonín
| jazyk =
}}</ref>
* 1907-19081907–1908 -– rekonstrukce [[Michnův letohrádek|letohrádku Amerika]] -– dnes [[Muzeum Antonína Dvořáka]]
* 1907-19161907–1916 -– Tuberkulózní sanatorium Na Pleši -– dnes Institut onkologie a rehabilitace Na Pleši, [[Nová Ves pod Pleší]]
* 1910 -– nemocniční areál v Praze 4 -– Podolí, Podolské nábřeží 157 -– dnes Ústav pro péči o matku a dítě
* 1912-19141912–1914 -– [[Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23|II. c. a k. česká reálka v Plzni]], spoluautor Ferdinand Havlíček, sochařská výzdoba [[František Hergesell mladší]] a [[Josef Pekárek]] <ref>ČEPELÁK, Václav a kol.: ''Dějiny Plzně II, : Od roku 1788 do roku 1918''. Plzeň : Západočeské nakladatelství, 1967, str. 196.</ref>
* 1924-19301924–1930 -– úprava [[Rudolfinum|Rudolfina]] pro potřeby Poslanecké sněmovny [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]] (1924-19301924–1930)
<!-- * exteriér Městského divadla v Mladé Boleslavi; Jan Kříženecký a Emil Králík ??? -->
* 1927 -– úprava [[Lobkovický palác (Malá Strana)|Lobkovického paláce]] pro ministerstvo školství
=== Nerealizované návrhy ===
* soutěžní návrh Národního domu v [[Moravská Ostrava|Moravské Ostravě]], spoluautor J. Vyskočil
* soutěžní návrh Pražské městské spořitelny
* 1893 návrh pražské plodinové burzy
* 1893 gymnázium, [[Dvůr Králové nad Labem]]
* soutěžní návrh na pomník Jana Husa, sochaři: [[Antonín Procházka (sochař)|Antonín Procházka]] a [[František Hergesell mladší]] -– projekt obdržel v soutěži 2. cenu
* soutěžní návrh na budovu Živnostenské banky v Praze, spoluautor J. Hrádek -– obdržel polovinu spojené 1. a 2. ceny
* soutěžní návrh na hlavní nádraží v Praze
* 1920 -– soutěžní návrh na budovy ministerstev v Peterské čtvrti v Praze
* 1923 -– soutěžní návrh na budovu ministerstva obchodu
* 1924, 1926 -– soutěžní návrh na přestavbu [[Černínský palác|Černínského paláce]] pro ministerstvo zahraničí
* 1927 -– soutěžní projekt na palác Společnosti národů v Ženevě
* 1929 -– soutěžní projekt pro novou budovu československého parlamentu
== Galerie ==
<gallery caption="Stavby Rudolfa Kříženeckého">
Soubor:Evangelický kostel v Přelouči.jpg|Evangelický kostel v Přelouči
Soubor:Občanská záložna v Přelouči.jpg|Občanská záložna v Přelouči
Soubor:Gymnázium Plzeň, Mikulášské nám. 23.jpg|Plzeňské gymnázium
</gallery>
=== Ocenění díla ===
* 1912 [[Řád Františka Josefa]]
* 1932 čestný titul doktora technických věd (Drdr. h. c.) [[České vysoké učení technické v Praze|Českého vysokého učení technického v Praze]] <ref>[http://www.cvut.cz/cs/historie/honoris-causa Významné osobnosti, jímžjimž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze]</ref>.
== Spisy ==
* ''K. I. Dienzenhofer a článkování architektonické letohrádku hraběte Michny a prelatury u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském'' (1899)
* ''Vývoj forem estetických na základě forem konstruktivních'' (rukopis)
Publikoval v časopisech ''Architekt'' a ''Architektonický obzor''.
== Odkazy ==
| isbn = 80-200-0969-8
| kapitola =
| strany = 347-348347–348
}}
* {{Citace monografie
| rok = 1999
| isbn = 80-7185-246-5
| svazek = II. díl K-PK–P
| strany = 200}}
* {{Citace periodika
| vydavatel = [[Jan Otto]]
| místo = Praha
| rok vydání = [[1930]]-–[[1934]]
| isbn = 80-7185-057-8
| url =
| svazek = III / 2
| strany = 907
}}<ref group="p">V části hesla je Rudolf Kříženecký zaměměnzaměněn s Janem Kříženeckým. Tuto chybu přejal i nekrolog v Národní politice.</ref>
* {{Citace sborníku
| příjmení =
| url =
| svazek = XV.
| strany = 217-218217–218
}}
<!-- Naše věda 20/1941, str. 189-190189–190
Umění 1939/40, str. 140 - 141140–141-->
=== Reference ===
=== Externí odkazy ===
* [http://www.cvut.cz/fotobanka/osobnosti/rektori/r62.jpg/view Rudolf Kříženecký] na stránkách ČVUT
* [http://kostel-evang.webzdarma.cz/krizen/krizen.htm Rudolf Kříženecký] na stránkách [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Přelouči|Sboru Českobratrské církve evangelické v Přelouči]]
{{posloupnost|co= [[Seznam rektorů Českého vysokého učení technického|rektor ČVUT]]
{{DEFAULTSORT:Kříženecký, Rudolf}}
[[Kategorie:Čeští architekti]]
[[Kategorie:ČeštíPedagogové vysokoškolští pedagogovéarchitektury]]
[[Kategorie:Děkani fakult ČVUT]]
[[Kategorie:Rektoři ČVUT]]
[[Kategorie:AkademieVyučující výtvarnýchna uměníAkademii vvýtvarných Prazeumění]]
[[Kategorie:Narození 1861]]
[[Kategorie:Úmrtí 1939]]
|