Verze z 5. 3. 2011, 22:28 editovat Loupeznik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 30 356 editací {{Copyvio část\|zdroj=http://www.monivet.cz/vystavba-srubu/pouzivane-technologie/}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 3. 2011, 15:33 editovat zrušit editaci Podzemnik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 55 675 editací otrs. autor textu: monive Přejít na další porovnání →
Řádek 15: * Švédský oblouk == Současné technologie výstaby srubu == ~~{{Copyvio část\|zdroj=http://www.monivet.cz/vystavba-srubu/pouzivane-technologie/}}~~ '''Kanadská technologie''' Tato technologie se vyznačuje použitím kulatin jako hlavního stavebního prvku. Kmeny jsou pouze zbaveny kůry a poté jsou již připraveny k opracování na stavební prvky této technologie. Tento způsob výstavby si žádá velkou zručnost a přesnost zpracování. Mezery mezi kládami u této technologie chybí, stěny působí jako souvislý masiv. Absence mezer mezi kládami se dosahuje použitím speciálního značkovacího přípravku a izolace se umístí podél klády v izolačním kanálu. Přitom jsou zachovány všechny přirozené ohyby klády, což dodává každému domu a stěně neopakovatelnost a individuální charakter. Vrcholem tesařského umění jsou těsně, s přesností na milimetr, upravené rohové spoje klád. Zvláštností této technologie je zachování pevné vnější vrstvy kulatiny (odstraňuje se při roubení), což zabrání stěnám, aby promrzaly při nízkých teplotách a podstatně zvyšuje životnost stavby. Šetrně zachovaná vnější vrstva se podílí na správné filtraci vzduchu kulatinou, vytváří neopakovatelné mikroklima uvnitř stavby. Chlad v létě a teplo v zimě. Navíc zachování pevné vnější vrstvy (vnějších 3-5 cm) činí kulatinu přirozeně odolnější vůči vlivům vnějšího prostředí, tvorbě plísně, modrání, změnám struktury pod vlivem UV-záření. '''Vlastnosti prvků Kanadské technologie:''' * Nejčastější materiál: borovice, modřín * Průměr klád v mm: 280 - 500 * Max. sesedání mm: 70 - 100 * Délka vyzrávání srubu 12 - 18 měsíců '''Norská technologie''' Tato technologie se vyznačuje použitím ze dvou stran opracovaných klád tzv. prizem. Povrch vnitřních a venkovních stěn je u srubu postaveného norskou technologií rovný. Norský způsob se vyznačuje použitím unikátního "norského spoje". Jedinečnost tohoto spoje spočívá v tom, že při usazování a vysychání domu, které je nevyhnutelné i u vysušeného dřeva, se do sebe prvky rohových spojů díky vlastní hmotnosti zaklíní (princip: klín do klínu). To brání deformacím a „protáčení“ lafety kvůli vznikajícím značným vnitřním napětím. Jako opatření proti vybočení prizem ve stěnách, a tím narušení rovnosti stěny srubu, jsou prizmy ve svislém směru propojovány dřevěnými kolíky. Do trámového prvku je každých 50cm vyvrtán otvor a do něj je zasazen kolík o stejném průměru a propojen s prvkem stěny nad ním. Kolíky jsou ze stejného druhu dřeva jako je celý srub. U tohoto způsobu výstavby srubu je po smontování jednotlivých prvků nutná technologická přestávka z důvodu sesedání domu vlivem vysychání dřeva. Tato přestávka se pohybuje u norské technologie v délce 7 - 8 měsíců. Až po uplynutí této doby je možné přistoupit ke změření stavebních otvorů a získání pevných rozměrů pro zhotovení oken a dveří přesně na míru. '''Charakteristika Norské technologie:''' * Nejčastější materiál: borovice, modřín * Průměr klád na výrobu prizem mm: 280 - 500 * Tloušťka prizem pro sruby mm: 200, pro malé stavební jednotky, mm: 150 * Max. sesedání mm: 30 - 50 * Délka vyzrávání srubu 7 - 8 měsíců {{Sisterlinks\|commons=Category:Timber construction\|wikt=srub}}

Srub: Porovnání verzí