'''Antonín Pittner''' ([[4. červen|4. června]] [[1814]], [[Polná]] – [[24. srpen|24. srpna]] [[1897]]<!--podle NK ČR 1896-->, tamtéž) byl [[Češi|český]] kupec, [[České národní obrození|národní obrozenec]], [[starosta]] a [[kronikář]] města PolnáPolné, otec spisovatelky [[Vlasta Pittnerová|Vlasty Pittnerové]].
== Životopis ==
Narodil se v rodině [[obuvnictví|obuvnického]] mistra Josefa Pittnera, vyučil se kupcem v [[Třebíč]]i a cestoval po Německu, Rakousku a Itálii.
=== Obrozenectví ===
V roce [[1834]] se vrátil do rodného města, kde si otevřen krám s vinárnou. Navázal styky s českými vlastenci z širokého okolí. Díky svým konexím získal a dále rozšiřoval českou literaturu. Znal se mimo jiné s [[Karel Havlíček Borovský|Karlem Havlíčkem Borovským]], [[Josef Kajetán Tyl|J. K. Tylem]], [[VojtaVojtěch Náprstek|V. Náprstkem]], [[František Ladislav Rieger|F. L. Riegrem]]. Během pobytu v Polné v letech [[1840]] – [[1842]] [[Božena Němcová]] dostala do ruky poprvé českou knihu.<ref name="Polná">{{Citace monografie| příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Biografický slovník Polenska | vydavatel = Linda | místo = Polná | rok = 2002 | isbn = 80-38-8985-0 | kapitola = Pittner Antonín | strany = 120-121120–121 | jazyk = }}</ref> V roce [[1844]] jej jmenovali čestným členem [[Matice česká|Matice české]], protože dokázal získat 200 nových odběratelů tisku.<ref name="Polná"/>
Roku [[1838]] založil v Polné obrozeneckou [[knihovna (instituce)|knihovnu]], který již o pět let později vlastnila přes 230 svazků. Od roku [[1845]] se angažoval v ochotnickém divadle a o jeho místní činnosti psal do časopisu [[Květy (časopis)|Květy]]. Po vzoru J. K. Tyla zavedl v roce [[1843]] tzv. České besedy. Během revoluce v roce [[1848]] byl členem Národní gardy, stál u zrodu Slovanské Lípy.
=== Polná ===
Prosazoval zřízení městské [[nemocnice]], která opravdu byla otevřena v roce [[1858]]. Pomáhal organizovat sbírky na opravu kostela sv. Kateřiny a na stavbu nové věže kostela sv. Anny. V roce [[1865]] se stal starostou okresního zastupitelstva a brzy poté i [[purkmistr]]em Polné.<ref name="Polná"/> Po [[Bitva u Hradce Králové|bitvě u Hradce Králové]] v roce [[1866]] do města vtrhlo 30 000 [[Prusko|pruských]] vojáků, Pittner svým obratným jednáním dokázal vyjednat s pruským velitelstvím odchod armády<ref name="Polná"/> a zabránil tak velkým škodám, což ocenil i císař [[František Josef I.]], který při průjezdu městem Pittnera vyznamenal zlatým záslužným křížem.<ref name="Polná"/> Starostou města byl nepřetržitě až do roku [[1888]].<ref name="Polná"/> V letech [[1848]] – [[1894]] vedl městskou kroniku. Je uváděn jako nejvýznamnější polenská osobnost 19. století.<ref name="Polná"/>
== Reference ==
{{ID autority|nkp=jk01093287}}
<references />
{{DEFAULTSORT:Pittner, Antonín}}
[[Kategorie:Čeští starostové]]
[[Kategorie:NárodníČeští obrozeníkronikáři]]
[[Kategorie:Osobnosti českého národního obrození]]
[[Kategorie:Narození 1814]]
[[Kategorie:Úmrtí 1897]]
[[Kategorie:Čeští kronikáři]]
[[Kategorie:Muži]]
|