Antonín Pittner: Porovnání verzí

'''Antonín Pittner''' ([[4. červen|4. &nbsp;června]] [[1814]], [[Polná]] – [[24. srpen|24.&nbsp;srpna]] [[1897]]<!--podle NK ČR 1896-->, tamtéž) byl [[Češi|český]] kupec, [[České národní obrození|národní obrozenec]], [[starosta]] a [[kronikář]] města PolnáPolné, otec spisovatelky [[Vlasta Pittnerová|Vlasty Pittnerové]].

Narodil se v &nbsp;rodině [[obuvnictví|obuvnického]] mistra Josefa Pittnera, vyučil se kupcem v &nbsp;[[Třebíč]]i a cestoval po Německu, Rakousku a Itálii.

V &nbsp;roce [[1834]] se vrátil do rodného města, kde si otevřen krám s &nbsp;vinárnou. Navázal styky s &nbsp;českými vlastenci z &nbsp;širokého okolí. Díky svým konexím získal a dále rozšiřoval českou literaturu. Znal se mimo jiné s &nbsp;[[Karel Havlíček Borovský|Karlem Havlíčkem Borovským]], [[Josef Kajetán Tyl|J. &nbsp;K. &nbsp;Tylem]], [[VojtaVojtěch Náprstek|V. &nbsp;Náprstkem]], [[František Ladislav Rieger|F. &nbsp;L. &nbsp;Riegrem]]. Během pobytu v &nbsp;Polné v &nbsp;letech [[1840]] – [[1842]] [[Božena Němcová]] dostala do ruky poprvé českou knihu.<ref name="Polná">{{Citace monografie| příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Biografický slovník Polenska | vydavatel = Linda | místo = Polná | rok = 2002 | isbn = 80-38-8985-0 | kapitola = Pittner Antonín | strany = 120-121120–121 | jazyk = }}</ref> V &nbsp;roce [[1844]] jej jmenovali čestným členem [[Matice česká|Matice české]], protože dokázal získat 200 nových odběratelů tisku.<ref name="Polná"/>

Roku [[1838]] založil v &nbsp;Polné obrozeneckou [[knihovna (instituce)|knihovnu]], který již o &nbsp;pět let později vlastnila přes 230 svazků. Od roku [[1845]] se angažoval v &nbsp;ochotnickém divadle a o &nbsp;jeho místní činnosti psal do časopisu [[Květy (časopis)|Květy]]. Po vzoru J. &nbsp;K. &nbsp;Tyla zavedl v &nbsp;roce [[1843]] tzv. České besedy. Během revoluce v &nbsp;roce [[1848]] byl členem Národní gardy, stál u &nbsp;zrodu Slovanské Lípy.

Prosazoval zřízení městské [[nemocnice]], která opravdu byla otevřena v &nbsp;roce [[1858]]. Pomáhal organizovat sbírky na opravu kostela sv. &nbsp;Kateřiny a na stavbu nové věže kostela sv. &nbsp;Anny. V &nbsp;roce [[1865]] se stal starostou okresního zastupitelstva a brzy poté i &nbsp;[[purkmistr]]em Polné.<ref name="Polná"/> Po [[Bitva u Hradce Králové|bitvě u &nbsp;Hradce Králové]] v &nbsp;roce [[1866]] do města vtrhlo 30 &nbsp;000 [[Prusko|pruských]] vojáků, Pittner svým obratným jednáním dokázal vyjednat s &nbsp;pruským velitelstvím odchod armády<ref name="Polná"/> a &nbsp;zabránil tak velkým škodám, což ocenil i &nbsp;císař [[František Josef I.]], který při průjezdu městem Pittnera vyznamenal zlatým záslužným křížem.<ref name="Polná"/> Starostou města byl nepřetržitě až do roku [[1888]].<ref name="Polná"/> V &nbsp;letech [[1848]] – [[1894]] vedl městskou kroniku. Je uváděn jako nejvýznamnější polenská osobnost 19. &nbsp;století.<ref name="Polná"/>

[[Kategorie:NárodníČeští obrozeníkronikáři]]