Dualita částice a vlnění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (robot odebral: ko:물질파 změnil: ar:ازدواجية موجة-جسيم; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[souborSoubor:Photoelectric effect.svg|thumb|[[Fotoelektrický jev]].]]
Myšlenku duality částic a vlnění zavedl v roce [[1905]] [[Albert Einstein]] pro objasnění [[fotoelektrický jev|fotoelektrického jevu]]. [[Fyzika|Fyzikální]] pojem '''dualita částice a vlnění''' se vztahuje ke skutečnosti, že [[hmota|hmotu]] lze popsat buď jako [[vlna|vlnu]] nebo jako [[částice|částici]], v závislosti na uspořádání [[experiment]]u a způsobu pozorování. Ačkoliv se tato dualita v obecnosti týká veškeré hmoty, nejčastěji se s ní lze setkat v případě objektů s velmi malou [[hmotnost|hmotností]], zvláště pak u [[elementární částice|elementárních částic]].
 
== Elektromagnetické záření ==
[[souborSoubor:2slits.png|thumb|[[Dvojštěrbinový experiment]].]]
Např. [[elektromagnetické záření]] může někdy vykazovat [[vlnění|vlnový]] charakter (např. při [[ohyb světla|ohybu světla]]), a jindy se chová jako [[částicové záření]] (např. u [[fotoelektrický jev|fotoelektrického jevu]]). Světlo lze tedy popsat vlnovou teorií, ale také [[kvantová teorie|teorií kvantovou]].
 
Řádek 12:
Částicová povaha elektromagnetického záření se projevuje především v krátkovlnných oblastech (tzn. při vysokých energiích fotonů), vlnová povaha v oblasti dlouhovlnné.
 
== Zobecnění ==
[[Kvantová teorie]] ukazuje, že vlnové vlastnosti vykazují (v určitých situacích) všechny [[částice]]. Tato skutečnost je jedním z důležitých objevů kvantové fyziky. Takovou hypotézu vyslovil poprvé roku [[1924]]
[[Louis-Victor Pierre Raymond de Broglie|Louis-Victor de Broglie]] jenž vyslovil domněnku, že i částice lze popsat vlnovou délkou o velikosti:
Řádek 20:
kde ''h'' je [[Planckova konstanta]] a ''p'' je [[hybnost]] částice. Ve svých důsledcích to znamená, že každému vlnění lze přiřadit určité částicové vlastnosti, a naopak, každá částice se může projevovat jako vlnění. Například rozlišení v [[elektronový mikroskop|elektronovém mikroskopu]], kde látku sondují [[elektron]]y, závisí na jejich [[kinetická energie|kinetické energii]] - vyšší rychlost (i kinetická energie) odpovídá vyšší hybnosti, čímž se snižuje jejich vlnová délka a lze tedy dosáhnout vyššího rozlišení.
 
== Související články ==
* [[Komplementarita]]
* [[Vlnění]]
Řádek 28:
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]
[[Kategorie:Kvantová mechanika]]
 
 
{{Link FA|eu}}
 
[[ar:مثنويةازدواجية موجة-جسيم]]
[[ca:Dualitat ona-partícula]]
[[da:Partikel-bølge dualitet]]
Řádek 48 ⟶ 47:
[[it:Dualismo onda-particella]]
[[ja:粒子と波動の二重性]]
[[ko:물질파]]
[[ms:Kembaran zarah-gelombang]]
[[nl:Dualiteit van golven en deeltjes]]