Baddeleyho model pracovní paměti: Porovnání verzí

"buffer" se překládá, stejně jako v chemickém smyslu, jako "pufr" (z německého "Episodischer Puffer")
("buffer" se překládá, stejně jako v chemickém smyslu, jako "pufr" (z německého "Episodischer Puffer"))
[[File:Working-memory-baddeley.svg|thumb|Baddeleyho model pracovní paměti]]
 
Profesorové psychologie '''Alan Baddeley''' a '''Graham Hitch''' roku 1974 představili svůj '''model [[pracovní paměť|pracovní paměti]]'''. Jejich model vycházel z toho, že v pracovní paměti se skladuje mnoho různých typů informací, které je zapotřebí ke komplexnějším úlohám, a rozdílné oblasti mozku se těmto typům informací věnují. Proto také vykonání dvou úloh najednou je efektivnější a rychlejší u úloh, které užívají jiných oblastí mozku a tedy jiných druhů pracovní paměti, než u úloh, které využívají stejných oblastí mozku. Pracovní paměť původně rozdělili na tři hlavní části: optickoprostorový náčrtník, fonologickou smyčku a centrální exekutivu, která tyto dvě podřadné části, označované jako '''otroci''', řídí. Tento původní model se také nazývá '''tříjednotkový model pracovní paměti'''. Roku 2000 k modelu Baddeley přiřadil další otrocký systém, epizodický bufferpufr <ref>BADDELEY, Alan. The episodic buffer: a new component of working memory? ''Trends in Congnitive Sciences'' [online]. Listopad 2000, 11, [cit. 2011-01-25]. Dostupný z WWW: <www.nbu.bg/cogs/events/2002/materials/Markus/ep_bufer.pdf>.</ref>.
 
Dnes je tento model pracovní paměti nejpřijímanějším.
Podle výkonnosti centrální exekutivy se pozná dobrý čtenář -- je schopen úsporně a rychle zpracovávat obsahy vět.
 
===Epizodický bufferpufr===
 
Epizodický bufferpufr, třetí otrocký systém, navrhl Baddeley v roce 2000. Je tedy ještě mnohem méně důkladně prozkoumán, než jiné součásti modelu, a většina knih ho zatím nezmiňuje. Úkolem bufferupufru je spojovat různé typy informací (slovní, vizuální i prostorové) v plynulé představy seřazeny podle času.
 
Epizodický bufferpufr byl zaveden kvůli:
# [[Millerovo magické číslo|Kouskování (''chunking'')]]<br/>Ukázalo se, že v pracovní paměti člověk dokáže udržet řetězec slov delší, než by mohl s fonologickou smyčkou, když je řetězec spojen ve smysluplnou jednotku (např. dlouhá věta).
# Schopnost pacientů s narušenou fonologickou smyčkou pamatovat si několik vět.
130

editací