Pratt & Whitney R-985: Porovnání verzí

'''Pratt & Whitney R-985 Wasp Junior''' je řada devítiválcových vzduchem chlazených [[hvězdicový motor|hvězdicových leteckých motorů]], vyráběných společností [[Pratt & Whitney]] Aircraft Company ve 30. až 50. letech 20. století.<ref>Gunston 1989. str. 115.</ref> Tyto motory měly zdvihový objem 16,14 l. Původní verze měla výkon 224 [[kW]] (300 [[Koňská síla|hp]]), zatímco pozdější mnohem více rozšířená verze měla výkon 336 kW (450 hp). Motory Wasp Junior poháněly velké množství malých civilních a vojenských letadel, což zahrnovalo malá dopravní, cvičná a zemědělská letadla a [[Vrtulník|vrtulníky]]. Bylo vyroveno více než 39 000 těchto motorů a mnoho z nich slouží dodnes.

Společnost Pratt & Whitney vyvinula motor R-985 Wasp Junior jako menší verzi motoru [[Pratt & Whitney R-1340]], aby mohla konkurovat na trhu středně velkých leteckých motorů. Podobně jako jeho větší bratr byl Wasp Junior vzduchem chlazený devítiválcový [[hvězdicový motor]] přeplňovaný pomocí jednorychlostního odstředivého kompresoru (dmychadla). Jeho válce však byly menší a s vrtáním a zdvihem 132 mm dávaly menší [[zdvihový objem]] motoru. Motor používal mnoho stejných dílů jako motor R-1340 Wasp, dokonce byly stejné i jeho montážní rozměry, takže se na letadle daly i snadno zaměnit.<ref>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = The 'Wasp Junior' | periodikum = Flight | odkaz na periodikum = | rok = 1930 | měsíc = 1 | ročník = | číslo = | strany = 101-102 | url = http://www.flightglobal.com/pdfarchive/view/1930/untitled0%20-%200101.html | issn = }}</ref> Motor Wasp Junior byl poprvé spuštěn v roce 1929<ref name=PWweb>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = Pratt & Whitney | titul = Pratt & Whitney - R-985 Wasp Jr. | url = http://www.pw.utc.com/vgn-ext-templating/v/index.jsp?vgnextoid=966a26c6d9903210VgnVCM1000004f62529fRCRD | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 23.2.2011 | vydavatel = | místo = | jazyk = }}</ref>, prodáván začal být v roce 1930. Původní verze '''Wasp Junior A''' měla výkon 224 kW (300 hp)<ref name=PW56_A2>Pratt & Whitney (1956), str. A2</ref><ref name=ATC39>FAA Type Certificate Data Sheet ATC 39</ref>

Pratt & Whitney začal po motoru Wasp Junior A vyrábět výkonnější verzi motoru. Tato verze měla větší [[kompresní poměr]], vyšší maximální otáčky a účinnější přeplňování dmychadlem. Série těchto motorů dostaly označení „B“. První model motoru série B dostal označení '''Wasp Junior TB''', který měl trvalý výkon na hladině moře 313 kW (420 hp) a při vzletu dosahoval výkonu až 328 kW (440 hp).<ref name=PW56_A2 /><ref name=TC85>FAA Type Certificate Data Sheet TC 85</ref> Motor TB byl vyladěn pro nejlepší výkon na hladině moře, a proto brzo následovala verze '''Wasp Junior SB''', která byla vyladěna pro nejlepší výkon ve větší výšce. Tento motor měl trvalý výkon 298 kW (400 hp) ve výšce 1 500 m (5 000 stop) a 336 kW (450 hp) při vzletu.<ref name=PW56_A2 /><ref name=E123>FAA Type Certificate Data Sheet E-123</ref>. Ještě pozdější verze motoru '''Wasp Junior T1B2''' měla zlepšené výkony v nižších letových hladinách a byla schopna trvalého výkonu 336 kW (450 hp) až do výšky 460 m (1 500 stop)<ref name=PW56_A2 /><ref name=E123 /> zatímco verze SB stále dosahovala lepších výkonů ve větších výškách.<ref name=5E1notes>FAA Type Certificate Data Sheet TC 5E-1, poznámky 5 a 6.</ref> Modely SB, T1B2 a jejich pozdější verze s podobnými vlastnostmi byly nejoblíbenějšími motory Wasp Junior. Jedna z pozdějších verzí modelu T1B2 '''Wasp Junior B4''', byla speciálně navržena pro vodorovnou montáž do vrtulníků.<ref name=PW56_A3>Pratt & Whitney (1956), str. A3</ref><ref name=E123 />

Uprostřed 30. let [[20. století]] společnost Pratt & Whitney vyvinula ještě lepší verzi motoru Wasp Junior - "sérii C" s ještě větším kompresním poměrem a vyššími maximálními otáčkami. Jediným modelem vyráběným v této sérii byl model '''Wasp Junior SC-G''', který byl schopen trvalého výkonu 391 kW (525 hp) v nadmořské výšce 2 900 m (9 500 stop) a 447 kW (600 hp) pro vzlet.<ref name=PW56_A3 /> Tento motor měl i redukční převodovku, která umožňovala vysoké otáčky vrtule. Pilotka Jacqueline Cochran létající na speciálním letounu [[D17W Beechcraft Staggerwing]] s tímto motorem v roce 1937 ustanovila nový rychlostní a výškový rekord a umístila se na třetím místě během transkontinentálního závodu Bendix. Avšak model SC-G nikdy neopustil experimentální stádium.