Horizont událostí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (robot přidal: nn:Hendingsrand
Řádek 10:
==Horizont a kvantová teorie==
 
Jevy, ke kterým by mohlo docházet v okolí horizontu, jsou v současnosti předmětem intenzivního výzkumu. V roce [[1974]] [[Stephen Hawking]] použitím [[kvantová teorie pole|kvantové teorie pole]] na [[zakřivený prostor|křivém prostoročasovémčasoprostorovém]] podkladu odvodil, že černá díra [[Planckův vyzařovací zákon|vyzařuje jako absolutně černé těleso]]. Hawkingovo vyzařování si lze názorně představit jako jev v těsném sousedství horizontu. Z [[vakuum|vakua]] neustále vznikají páry [[virtuální částice|virtuálních částic]] a [[antičástice|antičástic]], které za normálních okolností opět velmi rychle [[anihilace|anihilují]]. Těsně nad horizontem se ale může stát, že pár je „roztržen“ a jedna částice pohlcena černou dírou. Druhá částice pak uniká jako reálná částice do [[nekonečno|nekonečna]]. Černá díra tímto procesem ztrácí [[hmotnost]], proto se o něm mluví také jako o [[Hawkingovo záření|Hawkingovu vypařování]].
 
Problémem tohoto výsledku je (možná zdánlivý) rozpor s jedním ze základů [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]]. Představme si [[vesmír]] s [[hmota|hmotou]], která [[kolaps|zkolabuje]] do černé díry. Na počátku je vesmír v [[čistý kvantový stav|čistém kvantovém stavu]]. Pak projde gravitačním kolapsem, vytvoří se černá díra, a ta se Hawkingovým vyzařováním vypaří. Výsledné [[tepelné spektrum]] je ale popsáno stavem [[smíšený kvantový stav|smíšeným]], v průběhu procesu došlo k „zapomenutí“ téměř veškeré [[informace]]. V [[kvantová teorie|kvantové teorii]] je ovšem [[čas]]ový vývoj popsán [[unitární operátor|unitárním operátorem]], který [[uzavřený systém]] z čistého do smíšeného stavu nikdy nedokáže převést.