Rotunda svaté Kateřiny: Porovnání verzí

Románská [[rotunda]] [[Panna Marie|Zvěstování Panny Marie]] (někdy uváděná jako Nanebevzetí Panny Marie) ve Znojmě byla založena velmi pravděpodobně jako součást [[Znojemský hrad|Znojemského hradu]], a to uprostřed rozsáhlého [[předhradí (architektura)|předhradí]]. PředpokládáPředpokládalo se, že byla jako součást zmíněného hradu vybudována [[Břetislav I.|Břetislavem I.]], buď během jeho moravské nebo pozdější české vlády, nejdříve však roku [[1019]], kdy byla [[Přemyslovci]] [[Morava]] dobyta. ExistujeProzatím ovšemnebyla ipotvrzena možnost, že byla rotunda i celý hrad vybudována až ve druhé polovině [[11. století]], kdy došlo k rozdělení Moravy na tři [[Údělné knížectví|údělná přemyslovská knížectví]] (Brněnské, Znojemské a Olomoucké). PrvníVětšina nepřímánejnovějších zprávavědeckých ovýzkumů existencidochází rotundyk jezávěru, prože rokstavba [[1100]]rozundy, kdyvčetně zdemaleb slavilvznikla svatbuv kníže1. [[Bořivojpolovině II12.]] Kdystoletí změnilaza rotundapanování [[patrocinium]]knížete naKonráda zasvěcení [[Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřině]] není doloženoZnojemského,včetně nejpozdějijejího sezasvěcení taksv. mohloKateřině stát začátkem 13. stoletíAlexandrijské.

Také funkce rotundy není zcela jasná, ale předpokládá se, že sloužila jak osobní potřebě majitele hradu a jeho družiny, tak i dalším obyvatelům hradu, případně i přilehlého okolí. Neexistenci [[Tribuna (architektura)|tribuny]] typické pro [[vlastnický kostel]] měla podle předpokladu, který se nepotvrdil, [[Archeologie|archeologů]] nahrazovat vyvýšená podkovovitá „lavice“, jejíž zbytky byly nalezeny při archeologickém průzkumu stavby [[Bohuslav Klíma mladší|Bohuslavem Klímou mladším]].

Při restaurátorských pracech v roce 1949 byl objeven v omítce vyrytý latinský nápis. S ohledem na jeho částečné poškození a běžnou praxi vynechávání hlásek není interpretace nápisu jednoznačná. Podle převládajícího výkladu se však uvádí, že roku 1134 kníže [[Konrád II. Znojemský|Konrád]], druhý zakladatel, upravil přestavělstatut svatynisvatyně Panny Marie a [[Kateřina Alexandrijskázasvětil ji Kateřině Alexandrijské|svaté KateřinyKateřině]] a provedl (rozšířil) obrazovou výzdobu. Nápis je jediným písemným dokladem o původním zasvěcení rotundy Panně Marii, jeho smysl a datace je poněkud nejasná, v každém případě však vznikl až po poškození maleb a jejich překrytí vápnem (snad ve druhé polovině 13. století jako opis staršího textu).

Příčiny vzniku výjimečných maleb obsahující nástupnický panovnický cyklus v rotundě, nacházející se při samém okraji státního území, nebyly nikdy jednoznačně zjištěny. Často uváděnou teorií je, že český vévoda [[Soběslav I.]] nezískal trůn roku [[1125]] právem (podle stařešinského zákona Břetislava I.), proto se snažil si vládu pojistit a během prvních let vlády nechal zatknout a uvěznit všechny ostatní Přemyslovce, aby se žádný z nich nemohl hlásit o trůn. Pražský trůn se rovněž snažil zajistit svým synům navzdory stařešinskému řádu. Soběslav také vládl bez ohledu na mínění velmožů, kteří proti němu roku [[1130]] připravili spiknutí s úmyslem ho zabít. Povstání sice bylo odhaleno a jeho strůjci potrestáni, ale Soběslav byl nucen změnit způsob vládnutí. Smířil se s ostatními Přemyslovci, moravským vrátil jejich úděly. Sblížil se více s Konrádem II. Znojemským, neboť ten měl podle stařešinského zákona po Soběslavovi nastoupit na trůn, a uzavřel s ním dohodu, podle níž dostal Konrád příslib nástupnictví po Soběslavovi výměnou za opatrovnictví Soběslavových synů, kterým měl po sobě zajistit trůn. Tato dohoda byla uzavřena pravděpodobně při příležitosti svatby Konráda a [[Marie Srbská|Marie Srbské]] (dcery srbského vládce [[Uroš I.|Uroše I.]]) na znojemském hradě roku 1134. Následná výmalba rotundy postavami přemyslovských panovníků a pověstí o vzniku dynastie (a státu) měla symbolizovat Konrádův nárok na pražský trůn.

Rotundu tvoří válcová [[loď (architektura)|loď]], k níž je na východě připojena [[Apsida (architektura)|apsida]]. Je postavena na vyvýšeném skalním výběžku a je neobvyklá i tím, že se do ní vstpuje po schodišti. [[Interiér]] osvětlují drobná románská okénka. Strop byl původně plochý, později byla rotunda [[klenba|zaklenuta]].S Zdivo netvoří klasické románské [[Kvádříkové zdivo|kvádříky]], ale nepravidelné tmavé lomové kameny, které jsou však velmi pečlivě řádkovány. Ve zdivu se dochovaly zazděné kapsy, podle některých historiků sloužící k ukotvení trámů lešení.

Až do 18. století byla na střeše [[Lucerna (architektura)|lucerna]] (tj. samostatně zastřešený a okny opatřený architektonický prvek), která přitom prokazatelně nesloužila k osvětlení interiéru rotundy, protože v klenbě rotundy bylo pouze sedm malých otvorů, kterésymbolizujících sloužilyseslání zřejměDucha k větrání, k protažení provazu k malému v lucerně zavěšenému [[zvon]]u, k zavěšení lamp atpsvatého. Celá rotunda byla velmi pravděpodobně původně omítnuta. Prokázáno je to u zbytků ubourané lucerny. Omítka zřejmě opadala nebo byla přímo osekána až v 18. či 19. století.

Interiér rotundy je celoplošně pokryt mimořádně cennou románskou malířskou výzdobou (1134).

Malby, malované technikou ''fresco secco'', tedy do hotové, zvlhčené omítky, zaplňují celou plochu vnitřních stěn rotundy v apsidě i hlavní lodi od podlahy až do kupole a jsou uspořádány v několika souběžných pásech. Právě malířská výzdoba je tím, co činí rotundu tak ojedinělou památkou. Nicméně identifikace jednotlivých světských postav je poněkud nejasná, i mezi historky existuje řada odlišných teorií. Snahou je podle atributů postav (pláště, kopí, praporce, štíty, pokrývky hlavy /helmice, čelenka, myrta/ a pod.), jejich vzájemných postojů a umístění na čestných, či méně čestných místech, identifikovat jednotlivé panovníky, případně mýtická knížata, nebo moravské údělníky. Většinu jmen, vztahující se k malbám je tedy třeba brát s jistou obezřetností.