Didaktická literatura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo |
typo |
||
Řádek 5:
[[Středověká literatura]] využívala především veršovaný či prozaický spor (například ''Hádání Prahy s Kutnou Horu'', ''[[Tkadleček]]'' nebo ''Oráč z Čech (Der Ackermann aus Böhmen)'' od [[Jan ze Žatce|Jana ze Žatce]] (Johanesse von Saaz) nebo [[drama]]tické [[Moralita|morality]], z nichž nejznámnější je pozdně středověká [[Anglie|anglická]] hra ''Kdokoli (Everyman)'', zachycující poslední den Člověka, pro kterého přichází Smrt. Za skutečného mistra didaktické [[poezie]] je pak považován [[Persie|perský]] středověký básník [[Sa'dí]] díky svým dílům ''Ovocný sad (Bústán)'' a ''Růžová sad (Gulistán)''.
V období [[Klasicismus|klasicismu]] byly pěstovány především [[bajky]] (nejznámější jsou od [[Francouz]]e [[Jean de La Fontaine|La Fontaina]], a [[Aforismus|aforismy]], [[Maxima|maximy]], a sentence, kterými se proslavil další [[Francouz]] [[François de La Rochefoucauld]], když vydal jejich sbírku ''Maximy a úvahy morální
S nástupem [[Romantismus (literatura)|romantismu]] didaktická literatura v podstatě zaniká, protože její funkci postupně přebrala tzv. tendenční literatura, často však bez většího uměleckého obsahu. Přesto takováto díla vznikají i dnes, jako příklad uveďme [[román]] o [[Dějiny západní filosofie|dějinách filosofie]] ''Sofiin svět (Sofies verden)'' od [[Norsko|norského]] spisovatele [[Jostein Gaarder|Josteina Gaardera]].
| |||