Zaháň: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 50:
V roce [[1627]] získal Zaháň do vlastnictví [[Albrecht z Valdštejna]]. Na Valdštejnovo pozvání působil ve městě v letech [[1627]] až [[1630]] [[Astronomie|astronom]] a [[matematik]] [[Johannes Kepler|Jan Kepler]]. Roku [[1646]] město získal [[Václav Eusebius Popel z Lobkovic]], který nechal později zámek přestavět podle plánů italského architekta [[Antonio della Porta|Antonia della Porta]].
 
V roce [[1786]] koupil Zaháň [[Petr Biron]], poslední vévoda [[Kuronsko|kuronský]]. V roce [[1842]] koupila zámek v dražbě jeho nevlastní dcera [[Dorothea von Biron|Dorotea]] od své syna své zemřelé sestry Pauliny Konstantina (další jejich sestrou byla [[Kateřina Zaháňská]], známá jako paní kněžna z [[Babička (novela)|Babičky]] [[Božena Němcová|Boženy Němcové]]). [[Dorothea von Biron|Dorotea]] byla provdána za Edmonda de Talleyrand-Périgord. Po rozchodu s ním začala vést domácnost jeho strýci [[Charles Maurice de Talleyrand-Périgord|Talleyrandavévodovi Talleyrandovi]], známému politikovi a státníkovi [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]]; později se stala jeho milenkou. Ten jia po svéjeho smrti v roce [[1838]] učinil svoujeho univerzální dědičkou. Toto období je v Zaháni považováno za „zlatý věk“, neboť majitelé značně investovali do architektury a výzdoby zámku. Zaháň navštěvovali přední evropští umělci, mezi nimi [[Ferenc Liszt]]. [[Dorothea von Biron|Dorotea]] na Zaháni žila až do své smrti roku [[1862]]. Zámek rekonstruovala, na kraji parku postavila nemocnicnemocnici, která funguje dodnes, a část parku nechala jako památku na nejstarší sestru upravit napod názvem "VilemíninuVilemínina loukulouka".
 
Během 2. světové války byl nedaleko města Zaháně zřízen zajatecký tábor [[Stalag Luft III]], v němž bylo vězněno 10 000 zajatců. 24. března [[1944]] se 76 spojeneckých zajatců pokusilo o útěk 110 m dlouhým hlubokým tunelem v hloubce 10 metrů. Poslední z nich byli chyceni již u východu z tunelu. Útěk se zdařil pouze 3 z nich. Podle události byl natočen film se [[Steve McQueen|Steve McQueenem]] v hlavní roli. Po válce bylo v [[Londýn|Londýně]] vyslýcháno a oběšeno dvacet německých policistů a [[Gestapo|gestapáků]], kteří se podíleli na brutálním potlačení útěku.