Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 11 bajtů, před 8 lety
m
robot změnil: la:Stephanus (primus martyr); kosmetické úpravy
}}</ref> Konflikt mezi helénisty a zbytkem jeruzalémské obce se vyřešil tím, že bylo vybráno sedm mužů „o nichž se ví, že jsou plni [[Duch svatý|Ducha]] a moudrosti,“ (Sk 6,3<ref>{{Citát bible|Sk|6|3}}</ref>) kteří dostali péči o vdovy na starost, takže záležitost pak neodváděla vedení obce od apoštolské práce (Sk 6,4<ref>{{Citát bible|Sk|6|4}}</ref>). S tím je ovšem v jistém rozporu<ref name="Go"/> to, že i Štěpán je v dalším líčení představen především jako zdatný apoštol a divotvůrce (Sk 6,8<ref>{{Citát bible|Sk|6|8}}</ref>) a jeho péče o vdovy již není zmiňována. Jako první [[diakon]]y (jáhny) křesťané vybrali Štěpána, Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z Antiochie (Sk 6,5<ref>{{Citát bible|Sk|6|5}}</ref>); Štěpán je snad kvůli svému dalšímu osudu<ref name="Go"/> uveden v seznamu na prvním místě a je ještě jednou zdůrazněno, že byl „plný víry a Ducha svatého“.
[[ImageSoubor:Damascus gate.JPG|thumb|left|Damašská brána v Jeruzalémě]]
''Skutků apoštolů'' po popsání volby a posvěcení diakonů líčí úspěšné Štěpánovo apoštolské působení a jeho konflikt s některými vyznavači judaismu, patřícími „k synagóze, zvané synagóga [[propuštěnec|propuštěnců]], a k synagóze Kyrénských a Alexandrijských“ „společně se židy z Kilikie a z Asie,“ (Sk 6,9<ref>{{Citát bible|Sk|6|9}}</ref>) tedy mimojeruzalémskými návštěvníky svatého města. Židé jej podle ''Nového zákona'' křivě obvinili, že „mluví rouhavě proti Mojžíšovi a proti Bohu“ (Sk 6,11<ref>{{Citát bible|Sk|6|11}}</ref>) a předvedli před [[sanhedrin]], židovskou radu, která měla soudní pravomoc a jíž předsedal [[velekněz]]. Štěpán s tváří „jako tvář anděla“ (Sk 6,15<ref>{{Citát bible|Sk|6|15}}</ref>) poté před radou podle ''Skutků apoštolů'' pronesl dlouhou řeč, v níž vylíčil křesťanské pojetí [[dějiny spásy|dějin spásy]] od [[Abraham]]a po Ježíše (Sk 7,2–53<ref>{{Citát bible|Sk|7|2||53}}</ref>). Řeč vrcholí nikoli jako obhajoba, ale naopak jako obžaloba Štěpánových soudců a potažmo [[judaismus|judaismu]] vůbec: „Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové. Byl kdy nějaký [[prorok]], aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod [[Ježíš Kristus|Spravedlivého]], a toho vy jste nyní zradili a zavraždili. Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!“ Poté, co Štěpán ještě dodal „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží,“ (Sk 7,56<ref>{{Citát bible|Sk|7|56}}</ref>) se na něj přítomní vrhli (zřejmě bez formálního vynesení rozsudku) a vyvlekli ho za město, kde ho ukamenovali.(Sk 7,57–60<ref>{{Citát bible|Sk|7|57||60}}</ref>)
 
 
== Kult ==
[[ImageSoubor:San Lorenzo fuori le mura - facade.jpg|thumb|Římská basilika San Lorenzo fuori le Mura]]
Štěpán jako prvomučedník je odedávna považován ze mimořádně významného světce. Podle [[legenda|legendy]], rovněž navazující na pašijové líčení, byly jeho ostatky uloženy [[Nikodém]]em a [[Gamaliel]]em do nového hrobu na Gamalielově pozemku. V dobách císaře [[Honorius|Honoria]] se Gamaliel třikrát zjevil ve snu knězi Lucianovi a vyzval ho k vyzvednutí kostí z opuštěných hrobů čtyř prvokřesťanů, mezi nimi Štěpána; hroby byly pak podle popisu nalezeny a roku 415 exhumovány a nově pohřbeny v Jeruzalémě. Roku 439 je biskup Juvenalis převezl do nového chrámu sv. Štěpána na místě světcova umučení; zde pak byla roku 484 vysvěcena rozměrná basilika, kterou však roku 614 zničili Peršané.<ref name="Sch"/>
 
[[ImageSoubor:Hans Memling 034.jpg|thumb|left|upright 0.7|''Sv. Štěpán'' ([[Hans Memling]], kolem r. 1480)]]
Další legenda pak líčí, jak byly ostatky zázračnou záměnou pod ochranou [[archanděl Michael|archanděla Michaela]] převezeny do [[Konstantinopol]]e, odkud je pak nechal papež [[Pelagius II.]] kolem roku 585 odvézt do Říma. Zde byly pohřbeny v kryptě kostela [[San Lorenzo fuori le Mura]] vedle ostatků dalšího diakona-mučedníka [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřince]], přičemž byla Vavřincova rakev odsunuta stranou, aby uvolnila čestné místo ostatkům Vavřincova vzoru. Štěpán a Vavřinec, „arcijáhni a arcimučedníci“, pak se společně stali patrony města Říma, bývali často zobrazováni společně a patřili ve [[středověk]]u k nejuctívanějším světcům.<ref name="Sch"/>
 
[[ka:სტეფანე პირველმოწამე]]
[[ko:스테파노]]
[[la:Sanctus Stephanus (primus martyr)]]
[[mk:Свети Стефан (светец)]]
[[nl:Stefanus (martelaar)]]
168 739

editací