Verze z 14. 1. 2011, 16:24 editovat ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 889 editací {{Bez zdrojů}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 2. 2011, 15:56 editovat zrušit editaci MiroslavJosef (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 113 102 editací m +linky Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=náboženském pojmu\|druhý=počítačovém významu\|rozlišovač=informatika}} {{Bez zdrojů}} '''Kanonizace''' je v [[křesťanství]] ~~procesem~~proces zahrnutí do [[kánon]]u, a to buď * do kánonu posvátných knih (viz [[biblický kánon]]) * nebo do kánonu [[svatý]]ch, tedy kanonizace ve vlastním slova smyslu ([[svatořečení]]). == Dějiny svatořečení == Řádek 9: V rané církvi neexistoval žádný oficiální proces kanonizace, [[kult]] svatých se šířil v závislosti na veřejné úctě k danému člověku a byl někdy regulován v rámci [[diecéze]] [[biskup]]em. Dřívější uctívání [[Pohanství\|pohanských]] bohů splynulo s některým ~~kultem~~[[kult]]em světce. Nejnápadnějším příkladem je [[svatá Brigita]] a keltská bohyně Brigid. Lidem zůstala známá postava, ale jejich mysl se od její všemocnosti začala upírat k tomu,že svatá měla svojí moc od [[Kristus\|Krista]]. Způsobem ekvivalentním dnešní kanonizaci byla až do [[10. století]] [[elevace (náboženství)\|elevace]] a [[translace (náboženství)\|translace]] [[ostatky\|ostatků]] [[mučedník]]a či svatého do [[kostel]]a. O ní rozhodovala a ji prováděla veřejná moc, ať již církevní či světská, někdy působily obě moci součinně. [[Ostatky]] mohly být od vrcholného ~~středověku~~[[středověk]]u i rozděleny a uloženy na větším počtu míst, což byl nástroj ~~církevní~~[[církev]]ní politiky, kterým bylo možno rozšířit kult světce na další území a ovlivnit proud ~~poutníků~~[[poutník]]ů, což mělo i hospodářské aspekty. Prvním svatým kanonizovaným [[papež]]em, byl sv. [[Ulrich]], [[augsburg]]ský biskup, jenž zemřel roku [[973]] a jehož [[Jan XV.]] kanonizoval roku [[993]]. O dvě staletí později ~~papežové~~[[papež]]ové začali vyhrazovat právo kanonizace [[Svatý stolec\|Svatému stolci]] ([[Alexandr III. (papež)\|Alexandr III.]]) a tato praxe se stala součástí církevního práva za [[Řehoř IX.\|Řehoře IX.]] ([[1227]]–[[1241]]). Kanonizace je dnes považována za neomylný úkon papeže a jako takový má mezi katolickými věřícími velkou autoritu. V průběhu dějin proto došlo k formalizaci a byrokratizaci celého procesu do několika etap, které se zabývají životem zkoumaného člověka.

Kanonizace: Porovnání verzí