Elektrický stroj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m nadpis, linky |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 41:
7. Stroje na střídavý proud se dále rozdělují na '''synchronní''', '''asynchronní''' a '''komutátorové'''.
8. Synchronní stroje rozdělujeme podle účelu resp. přeměny energie na generátory, motory a kompenzátory. Synchronní generátory na střídavý proud se označují jako alternátory. Pro všechny synchronní stroje je charaktreristické to, že úhlová rychlost rotoru je shodná s rychlostí postupného magnetického pole statoru.
8a. Synchronní generátory dále dělíme na turboalternátory a hydroalternátory.
Turboalternátory jsou synchronní generátory s hladkým rotorem. Hladký rotor je takový rotor, který má 1 nebo 2 pólpáry tedy 2 nebo 4 póly. Úhlová rychlost turboalternátorů je nejvyšší možná rychlost synchronních strojů pracujících v dané rozvodné soustavě s pevně daným kmitočtem. V naší rozvodné soustavě s frekvencí (kmitočtem) 50 Hz tzn., že rotor synchronního stroje s jedním pólpárem se za 1 sekundu otočí 50x (50 1/s). Z toho pouhým násobením získáme hodnotu za minutu 3000 1/min. (někdy také zapisováno jako 3000ot./min.). Pro případ stroje s 2 pólpáry je rychlost otáčení rotoru oproti předchozímu případu poloviční, tedy rotor se otočí za 1 sekundu 25x a za 1 minutu 1500x (1500 ot./min.).
Hydroalternátory jsou stroje s vyniklými póly. Počet pólových dvojic je podstatně vyšší než u turboalternátorů. Z toho také vyplývá, že úhlová rychlost jejich rotoru je podstatně nižší než u turboalternátorů. Je to dáno především rychlostí proudění vody, která pohání vodní turbínu.
Uvedené skutečnosti mají vliv i na další podstatné rozdíly mezi turboalternátory a hydroalternátory.
Turboalternátory mají vodorovnou osu rotace, osa rotace hydroalternátorů je nejčastěji svislá.
Průměr rotoru turboalternátoru je asi od 1 do 2 metrů, průměr rotoru hydroalternátoru je podstatně větší - 6-20 metrů. Rozdílné jsou také délky rotorů turboalternátorů a hydroalternátorů. Turboalternátory mají zpravidla delší rotory než hydroalternátory. Zmiňované rozměry tj. průměr rotoru a jeho délka závisí především na výkonu generátoru.
Synchronní motory mají stejnou konstrukci jako synchronní generátory. Používají se zpravidla pro pohon zařízení s velkým výkonem, kde se požadují konstantní otáčky a kde se nevyžaduje změna smyslu otáčení nebo časté spouštění. Vyznačují se velkou účinností (95-98%). Mohou být nabuzeny na hodnotu účiníku cos φ = 1, takže potom odebírají ze sítě pouze činný výkon.
Synchronní kompenzátor je synchronní stroj, který je připojen k síti a pracuje naprázdno. Jedná se o stroj s velkým výkonem, aby mohl kompenzovat jalový výkon v elektrizační soustavě. Kompenzací jalového výkonu dochází zároveň k plynulé regulaci napětí v síti.
9. Asynchronní stroje se od synchronních liší především tím, že úhlová rychlost jejich rotoru je mírně odlišná od rychlosti postupného magnetického pole statoru (asynchronní = nesynchronní). Tento rozdíl rychlostí se uvádí v procentech a nazývá se skluz. Jeho hodnota se pohybuje od 1% (u strojů s velkým výkonem) do 10% (u strojů s malým výkonem). Do nedávna jsme se s asynchronními stroji mohli setkat převážně u motorů. S rozvojem alternativních zdrojů elektrické energie se s nimi setkáváme také jako s generátory. To ovšem nic nemění na jejich principu, pouze je nutné si uvědomit, že otáčky rotoru jsou u synchronních generátorů vyšší než je rychlost postupného magnetického pole rotoru.
9a. Asynchronní stroje dělíme podle způsobu přeměny energie na asynchronní motory a asynchronní generátory.
9b. Podle počtu pracovních vodičů je dělíme na třífázové a jednofázové.
9c. Podle konstrukce se asynchronní stroje rozdělují na : stroje s jednoduchou klecí, stroje s dvojitou klecí, stroje
s vírovou klecí a kroužkové.
[[Kategorie:Elektrické stroje| ]]
| |||