Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 13 lety
m
odkazy
Termín '''aorist''' (z řeckého „a-horistos“ "nevymezený") se užívá u některých jazyků jako označení jistého typu [[sloveso|slovesného]] [[Čas (lingvistika)|času]], a sice obyčejně jednoduchého minulého času, který nevyjadřuje žádné zvláštní [[Slovesný vid|vidové]] charakteristiky, čímž se liší od jiných časů minulých, jako je [[imperfektum]], [[perfektum]] či [[plusquamperfektum]]. Typickým příkladem, který splňuje obvyklé charakteristiky aoristu, ačkoliv se tak nenazývá, je německé [[préteritum]]. Specifický význam a pravidla užití časů, které jsou označovány jako aorist, se však jazyk od jazyka liší. Mezi jazyky, které disponují slovesným časem označovaným jako aorist patří [[klasická řečtina]], [[stará čeština]] či [[hornolužická srbština]]. Do dnešní doby se aorist zachoval v [[bulharština|bulharštině]]. Jako aorist bývá též označován prostý přítomný či spíše časově nevymezený čas v jazyce [[Quenya]].
 
==Aorist v češtině==
 
V [[čeština|češtině]] se používal až do vrcholného středověku, kdy byl spolu s [[imperfektum|imperfektem]] vytlačen dodnes používaným [[préteritum|préteritem]] (doplatily především na [[Jan Hus|Husovy]] reformy). Préteritum se totiž nemátlo s přítomným [[čas (mluvnice)|čas]]em (viz dále) a navíc dokázalo rozlišit i [[rod (gramatika)|rod]] [[podmět]]u.
Dodnes se používá jen aorist slovesa být, který ale slouží jako součást [[kondicionál|podmiňovacího způsobu]] - ''bych, bys, by, bychom, byste, by''.
 
==Bulharština==
 
[[Bulharština]] si na rozdíl od většiny ostatních [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]] uchovala systém čtyř minulých časů vč. aoristu. Pro srovnání je zde uvedeno časování slovesa ''водя'' (vodja) - vést, vodit:
 
{|class=wikitable
2 904

editací