Glosa: Porovnání verzí

Dnes je glosa rovněž [[Noviny|novinářským]] literárním útvarem. Jedná se o útvar subjektivní, podobně jako [[fejeton]] nebo [[sloupek (žurnalistika)|sloupek]]. Novinářská glosa je krátký polemický [[komentář]] s osobním pohledem, obvykle věnovaný jedinému základnímu tématu, naznačenému v titulku nebo na začátku textu.

 

 

Glosami byly ve velké míře opatřovány biblické texty, neboť se jednalo o texty staré, jejichž zřejmý smysl se se změnou doby, kultury a jazyka pomalu začínal vytrácet. Předpokládá se, že glosami opatřovali biblický text ještě před jeho fixací a kanonizací samotní židovští písaři a že mnoho takových glos a vysvětlivek napsaných na okraji textu bylo při (nepozorném?) opisování svitků zahrnuto do samotného textu.

 

 

Biblické glosy jsou však známé především z křesťanského [[středověk]]u. Původně chaotické a neuspořádané krátké glosy se rozšiřovaly, až se z nich vyvinul pravidelný a uspořádaný systém komentáře na posvátný text. Glosované rukopisy Bible existovaly již od dob [[Karel Veliký|Karla Velikého]], ale první opravdu systematickou úplnou glosu vytvořil [[Anselm z Laonu]] (+ [[1117]]) a jeho bratr Radulf (+ [[1131]]/[[1133]]). Jejich dílo se nazývá obvykle '''Glossa ordinaria''' a mělo velký vliv na veškerou pozdější exegezi Bible. Velmi často byla tato glosa tištěna spolu s [[Vulgata|Vulgátou]].

Od 16. století bylo toto dílo omylem připisováno nikoli Anselmovi z Laonu, ale [[Walafridus Strabo|Walafridu Strabonovi]] ([[11. století]]), [[opat]]ovi z [[Reichenau]]. Pod tímto jménem se nachází také v [[Migne]]ho vydání latinské patrologie.

 

 

Text této glosy je možné najít v MIGNE. ''Patrologiae latinae cursus completus'', sv. 113-114. Zde je ještě připisována Walafridovi a chybí zde, z praktických důvodů, celá ''glossa interlinearis''.

Tato Glossa ordinaria se nachází (pouze však glossa marginalis; její glossa interlinearis tiskem nevyšla) v: MIGNE. ''Patrologiae latinae cursus completus'', sv. 113-114).

 

 

Glosy uvnitř biblického textu se podle svého typu a obsahu dělí několika způsoby.

Někdy docházelo i k tomu, že byla glosami opatřována samotná již existující a ustálená glosa.

 

 

Komentování biblického textu pomocí glos začalo ustupovat s nástupem nové scholastiky a osamostatňováním teologických diskuzí od biblického textu od konce 12. století. Bible sice i nadále zůstávala hlavním pramenem teologického poznání, ale začal se měnit postup: zatímco původně se komentoval biblický text, a teologické otázky se řešily, když se přišlo na někajé obtížné nebo teologicky významné místo v textu, nyní se kladly teologické otázky a řešily se za pomocí biblických textů. Z glos se začalo přecházet na [[sentence]] a [[quaestiones]]. Významnou osobou v tomto ohledu byl [[Petr Lombardský]] (+ [[1160]]) a jeho [[Čtyři knihy sentencí]]. Přesto se již existující glosy, zvláště Anselmova Glossa ordinaria, i nadále hojně používaly.

 

 

[[Kategorie:Biblická exegeze]]

 

[[de:Glosse]]

[[en:Gloss]]