'''Sultán''' je panovnický titul používaný v [[muslim]]ských zemích.
V [[arabština|arabštině]] je to bylo původně abstraktní [[podstatné jméno]] s významem vládnutí, panovnická moc. ZpočátkuPostupně takse bylostalo označovánoobecným víceoznačením hodnostářůpro včetněvládní ministrůhodnostáře, pozdějiministry takči označovalipanovníky, nezávisléaž od 12. století se stalo panovnickým titulem, ekvivalentem evropského [[král]]e, kteří na trůn nebyli dosazeni. [[Seldžukové]] tomuto pojmu dali odve [[11. století]] nový význam atohoto titulu opět posunuli. Nyní měl označovat svrchovaného panovníka celého [[islám]]ského světa - tedy pozici, o kterou Seldžukové a později [[Osmanská říše|Osmanští Turci]] trvale usilovali. TitulStalo [[chalífa]]se tak zůstalekvivalentem jakoperského titultitulu nejvyšší náboženské autority''pádišáh'' (tokníže nebylvěřících) panovník,a protožeevropského muslimové[[císař]]e. nesnesli slučování náboženství s politikou, i když se mnozí chalífové pokoušeli zasahovat do politiky státu v době oslabeného sultána).
Sultán se někdy zaměňuje s titulem [[chalífa]], což však není přesné. Chalífa byl pouze titul nejvyšší náboženské autority v islámu, tedy ne světský panovník. (muslimové původně nesnesli slučování náboženství s politikou, i když se mnozí chalífové pokoušeli zasahovat do politiky státu v době oslabeného sultána). V [[Osmanská říše|Osmanské říši]] si však od 16. století sultán nárokoval i titul chlífa, čímž oba pojmy fakticky splynuly.
