'''Konrád z Vechty''' (asi [[1364]] - [[26. prosinec]] [[1431]], [[Helfenburk u Úštěka]]) se narodil v měšťanské rodině ve vestfálském hrabství Vechta. Stal se knězem a protože byl schopný finančník, dostal se do služeb krále [[Václav IV.|Václava IV.]] V letech 1398 - 1400 byl členem královské rady.
Roku [[1401]] se stal na přímluvu Václava IV. biskupem v dolnosaském Verdenu, ale biskupem nebyl potvrzen. Proto byl jmenován mincmistrem království českého, pak zemským podkomořím. V roce [[1408]] se dostal na olomoucký[[olomouc]]ký biskupský stolec jako Konrád II. V roce [[1412]] se stal administrátorem [[Pražská arcidiecéze|pražské arcidiecéze]] a [[10. únoraúnor]]a [[1413]] byl papežem[[papež]]em potvrzen jako [[metropolita pražský]].
Roku [[1416]] se [[kostnický koncil]] zamýšlel, že povedejej Konrádapovede k zodpovědnosti za nečinnost v souvislosti se situací v Čechách. [[Pražské arcibiskupství]] zápasilo s hospodářskými těžkostmi a Konrád byl nucen prodat řadu majetků. Po smrti krále [[Václav IV.|Václava IV.]] korunoval Konrád Vechta [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]] českým králem. Ke králi však nepřimknul a 21. dubna [[1421]] se veřejně přihlásil ke [[Čtyři artikuly pražské|Čtyřem artikulům pražským]]. Poslušnost mu odřekl olomoucký biskup [[Jan XII. Železný]] i litomyšlský biskup [[Aleš z Březí]] a arcibiskup Konrád byl dán papežem do klatby. Zřekla se ho [[svatovítská kapitula]] i všechno kněžstvo věrné církvi. V letech [[1423]]-[[1425]] zastupoval stranu podobojí při jednání s katolíky. V závěru svého života lavíroval mezi [[Husité|husity]] a katolíky[[katolík]]y. Dne 21. prosince 1425 byl papežem s konečnou platností zbaven úřadu. Odebral se nejprve do [[Roudnice nad Labem]] a potom na hrad [[Helfenburk u Úštěka|Helfenburk]] (u Litoměřic), kde 26. prosince [[1431]] zemřel. Byl [[Pohřeb|pohřben]] patrně v tamější hradní [[Kaple|kapli]].
Dne 21. prosince 1425 byl papežem s konečnou platností zbaven úřadu.
