Otevřít hlavní menu

Změny

m
| strany = 192
| isbn = 978-80-7316-287-0
}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[ChrámKatedrála sv.svatého Víta|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]]Václava a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o nehodě Jana na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.<ref name="České hrady">{{Citace monografieVojtěcha
|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o Janově nehodě na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.<ref name="České hrady">{{Citace monografie
| příjmení = Peša
| příjmení2 =
| kapitola = Helfenburk
| strany = 113
}}</ref> Roku [[1622]] pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období [[drancování]] procházejících armád v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]].<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| jméno =
}}</ref>
 
V druhé půli [[20. století]] jej převzaly organizace [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a začaly jej za dohledu litoměřického okresního konzervátora Františka Fišeta opět opravovat a udržovat. Později zde vzniklo občanské sdružení Hrádek, které objekt najmulo, udržuje a stará se o průvodcovskou službu.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.194 </ref>
[[File:Helfenburg 2.jpg|left|thumb|celkový pohled]]