Otevřít hlavní menu

Změny

m
| strany = 192
| isbn = 978-80-7316-287-0
}}</ref> Pobýval zde krátce i jeho nástupce, třetí pražský arcibiskup [[Jan z Jenštejna]]. V době jejich pobytu byl maličký hrádek podstatně upraven. Původní dřevěnou stavbu celou radikálně změnili, hlavně zvětšili kamennými přestavbami. U hradu vzniklo [[podhradí]] z několika budov, na hradu byla postavena [[kaple]], vybudována 57 metrů hluboká nová [[studna]] a hrad byl obklopen příkopy a [[Hradby|hradbami]] a byly zde načas přivezeny z pražského [[Chrám sv. Víta|chrámu sv. Víta]] klenoty, [[relikvie]] a knihy. Z roku [[1395]] pochází záznam [[Roudnice nad Labem|roudnického]] [[převor]]a Petra Klarifikátora, osobního kronikáře arcibiskupina Jana z Jenštejna o nehodě Jana na můstku vedoucím z nové věže, při níž se málem zřítil. Jan zde pobýval asi až do roku [[1400]], tedy i v době, kdy už byl zbaven svého úřadu. <ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.192 </ref> V roce [[1422]] jej získal [[purkrabí]] [[Aleš z Malíkovic]], pak zde strávil roky ukryt před nepřízní krále biskup [[Konrád z Vechty]] (zde zemřel roku [[1431]]) a i poté se majitelé hradu často měnili. Jako poslední je uváděn na hradu pan [[Vilém z Illburka]], jemuž v té době patřil i nedaleký [[Ronov]]. Ten Helfenburk nově vybavil a pak místo obtížně přístupného Ronova užíval.<ref name="Toulavá">Toulavá kamera, str.193 </ref> Po vymření tohoto rodu roku [[1538]] hrad postupně zpustl.<ref name="České hrady">{{Citace monografie
| příjmení = Peša
| příjmení2 =
| kapitola = Helfenburk
| strany = 113
}}</ref> Roku [[1622]] pak vyhořel zásluhou císařské armády maršála Buquoye. Bylo to období drancování procházejících armád v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]].<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| jméno =
}}</ref>. Po bitvě na Bílé hoře území získali jezuité z Liběšic a připojili jej k úšteckému panství.
Až v roce [[1887]] zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník, [[hrabě]] Josef von Schroll a začala být atraktivní pro [[Turistika|turisty]]. Ten zde v letech [[1887]]-[[1880]] nechal postavit romantickou třípatrovou [[věž]] vysokou 30 [[metr]]ů, kam vede 143 [[schod]]ů.<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie
| příjmení = Pohorecký
| příjmení2 =