Vévoda orleánský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
WikitanvirBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot změnil: ko:오를레앙 공작
→‎Historie držení titulu: oprava linku a typa
Řádek 3:
 
== Historie držení titulu ==
Titul vévody orléanskéhoOrléanského udělil svému mladšímu synovi poprvé král [[Filip VI. Francouzský|Filip VI.]] (vládl v letech [[1328]]-[[1350]]) z rodové linie [[Valois]]. Syn Filipa VI. Filip vévoda orléankýOrlénský umírá v roce [[1375]] bezdětný a titul zdědí jeho prasynovec Ludvík vévoda orléanskýOrléanský (*[[1371]] - + [[1407]]), mladší syn krále [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] V této rodové linii se titul začal poprvé v historii dědit a dalším jeho nositelem byl tedy Ludvíkův syn Karel (*[[1391]] - + [[1465]]) a následně i vnuk Ludvík (*1462 - + 1515), který se stal v roce [[1498]] francouzským králem jako [[Ludvík XII. Francouzský|Ludvík XII.]] (vládl [[1498]]-[[1515]]). Tím se titul a vévodství vrátilo z vedlejší rodové linie zpět do linie královské a připadlo opět královské koruně. Svým mladším synům pak tento titul udělili i králové [[František I. Francouzský|František I.]] (vládl [[1515]]-[[1547]]) a [[Jindřich II. Francouzský|Jindřich II.]] (vládl [[1547]]-[[1559]]). Mladší synové obou těchto králů ale zemřeli bezdětní. Po vymření královské rodové linie [[Valois]] se moci ve [[Francie|Francii]] ujal rod [[Bourboni|Bourbonů]] a první král z této dynastie – [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] zachoval zažitý zvyk a jeho mladší syn [[Gaston Orléanský|Gaston]] se tedy stal rovněž vévodou orléanskýmOrléanským. Jelikož ten neměl mužské potomky zdědil po Gastonově smrti v roce [[1660]] titul jeho synovec [[Filip I. Orléanský]] (mladší syn krále [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]]), který se stal zakladatelem dynastie [[Bourbon-Orléans]], v níž se tento vévodský titul stal znovu titulem dědičným. Přídomek d'Orléans ale v minulosti někdy používali rovněž nemanželští synové vévodů orléanskýchOrléanských, nejednalo se pak ale o [[vévoda|vévody]] – např. nemanželský syn [[Filip II. Orléanský|Filipa II. vévody orléanského]] užíval titul [[rytíř]] orléanskýOrléanský.
Potomci dvou orléanských dynastií se stali francouzskými králi: jednalo se o dynastie [[Valois-Orléans]] a [[Bourbon-Orléans]].
Potomci dynastie [[Bourbon-Orléans]] žijí dodnes. Přestože je Francie [[republika|republikou]] a šlechtické tituly v této zemi již formálně neexistují, používají potomci dynastie [[Bourbon-Orléans]] přídomek d'Orléans i v současné době, hlava rodu již nepoužívá označení vévoda orléanský, ale titul [[Pařížské hrabství|hrabě pařížský]], [[vévodaa z Chartres]] nebo [[vévoda de Guise]]. Sami sebe pakjeho nejstarší synové rodu d'Orléansse stále považují za případné [[Dauphin|následníky trůnu]]. Nároky na francouzský trůn si ale v současné době formálně činí i další rody - kromě rodu d'Orléans také [[Španělsko|španělští]] [[Bourboni]] a [[Bonapartové]].
 
== Seznam nositelů titulu vévoda orléanský ==