Na Velkou Moravu dorazili bratři na jaře [[863]] (Konstantin pravděpodobně v hodnosti [[presbytera/kněze]]a a Metoděj patrně jako [[jáhen]]). Pracovali zde s velkými [[úspěch]]y, protože vedli [[kázání]] i vyučování bratří ve [[Staroslověnština|staroslověnštině]]. V roce [[864]] ale napadl [[Ludvík II. Němec]] Velkomoravskou říši a kníže Rostislav byl nucen přiznat [[vazalství]] vůči [[Východofranská říše|Východofranské říši]] a umožnit návrat [[Latina|latinským]] [[Kněz|kněžím]]. Brzy po jejich příchodu zpět do země došlo ke svárům dvou koncepcí – latinské a staroslověnské.
=== Cesta do Říma a Cařihradu, schválení staroslověnštiny papežem (867) ===
