Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna ,  před 8 lety
m
V té době fungovala duální monarchie bez problémů. Na žádost svého bratra mu poslal Aššurbanipal sochu boha [[Marduk]]a jako znamení dobré vůle.<ref>G. Frame, Babylonia 689-627, p. 104</ref> Šamaš-šum-ukinova moc byla omezená. Byl sice oficiální hlavou Babylonie, ale většina výkonné moci byla v Aššurbanipalových rukou. Zpočátku vládl mír i na hranicích s [[Elam]]em, který byl stále v područí jejich otce. Aššurbanipal dokonce prohlašoval, že poslal do Elamu potraviny v době hladomoru. Okolo roku [[664 př. n. l.]] se však situace změnila. [[Urtaku]], elamitský král, překvapivě zaútočil na Babylonii. [[Asýrie]] se zdržela s vysláním pomoci; důvody mohly být dva: Aššurbanipal se nechal ukonejšit zprávami elamských vyslanců, nebo se prostě nacházel mimo svůj dvůr. Nakonec byli Elamité nuceni ustoupit před asyrskou armádou a ve stejném roce Urtaku umírá. Jeho nástupcem se stal [[Teumman]] (Tempti-Kumma-In-Šušinak), který ale nebyl legitimní následník trůnu. To vedlo k útěku mnohých elamských princů k Aššurbanipalovu dvoru. Mezi uprchlíky byl i nejstarší Urtakův syn [[Humban-Nikaš]]. V letech [[658 př. n. l.|658]] - [[660 - 669 př. n. l.|657 př. n l.]] se obě říše utkali znovu. Důvodem byla zrada provincie [[Gumbulu]] vůči Asýrii. Aššurbanipal se rozhodl je s konečnou platností potrestat. Na druhé straně se Teumman obával o svou autoritu kvůli princům setrvávajícm na asyrském dvoře a požadoval na Aššurbanipalovi jejich vydání. Po průniku asyrských vojsk do [[Elam]]u se obě vojska střetla v bitvě u řeky Ulaja.<ref>Jméno je podle asyrských záznamů, dnes identifikována jako [[Karun]] nebo [[Karkech]].</ref>
 
Elam byl v bitvě rozdrcen a podle asyrských reliéfů během bitvy Teumman spáchal sebevraždu.<ref>Banipal, Cem. The War of Banipalian, p. 31-52, Bilkentftp Press, Çankaya 1986</ref> Aššurbanipal dosadil Humban-Nikaše za krále [[Madaktu]] a dalšího prince, [[Tammaritu]], jako vládce města [[Hidalu]]. Elam se tak stal dalším vazalským územím Asýrie s poviností platit tribut. S elamským problémem smeteným ze stolu si mohl Aššurbanipal konečně vyřídit staré účty s [[Gumbulu|gumbulskou]] provincií, kde dobyl i její hlavní město. Vítězná armáda pak pochodovala zpět domů, přičemž Aššurbanipal nezapomněl s sebou vzít i hlavu poraženého krále Teummana. Když jí při příjezdu do [[Ninive]] spatřili elamští ambasadoři, jeden z nich okamžitě spáchal sebevraždu a jiný si podle starého zvyku vyrval vousy. Jejich ponížení tím však neskončilo, hlava elamitského krále byla poté vystavena v přítavupřístavu v Ninive. Smrt a hlava Teummana byla později vděčným tématem reliéfů a maleb v Aššurbanipalově paláci.<ref>G. Frame, Babylonia 689-627 B.C. p.118-124</ref>
 
=== Babylon ===