Verze z 3. 2. 2011, 05:16 editovat WikitanvirBot (diskuse \| příspěvky) 58 355 editací m r2.7.1) (robot přidal: am:ዳያሌክቲክ ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 2. 2011, 15:32 editovat zrušit editaci Cichlasoma (diskuse \| příspěvky) 59 editací →‎Kant, Fichte a Hegel Přejít na další porovnání →
Řádek 15: V průběhu dějin filosofie se smysl slova dialektika významně posunul. Když Kant vysvětluje, proč jeho [[kategorie]] vystupují v trojicích místo ve dvojicích, jak by odpovídalo protikladu „ano“ – „ne“, říká, že třetí z kategorií v každé skupině vzniká kombinací prvních dvou.<ref>I. Kant, ''Kritika čistého rozumu'', B 110. </ref> Na to navázal Fichte a po něm Hegel, pro něž všechny myšlenky a pojmy vznikají ze sporu tvrzení (teze) a námitky (antiteze), jež se nakonec smíří v syntéze. Hegel se přitom odvolává na [[Hérakleitos\|Hérakleitův]] slavný výrok, že „zápas je všech otec, všech král“.<ref>Hérakleitos, Zlomek B 53. </ref> Nejde tu tedy o rozhovor mezi lidmi, nýbrž o objektivní pohyb pojmů a myšlenek samotných. Ve ''Vědě o logice'' Hegel klade vedle sebe bytí a nicotu, jež jsou jak totožné, tak také naprosto protikladné; jejich „jednotou“ je pohyb, v němž jsoucí přechází do nebytí a nejsoucí do bytí.<ref>Hegel, ''Wissenschaft der Logik'', § 134. </ref> Ve slavném Hegelově příkladu pána a raba jde o střetnutí zájmů dvou lidí, kteří v něm střídavě vítězí a podléhají, čímž nesou společenský vývoj.<ref>Hegel, ''Fenomenologie ducha'', IV.A.3. </ref> Dialektika se tak z umění argumentace stává [[ontologie\|ontologickým]] principem a motorem změny i vývoje. == Marx a marxismus ==

Dialektika: Porovnání verzí