Spořitelní a úvěrní družstva: Porovnání verzí

Během nacistické okupace došlo k&nbsp;nucenému slučování: družstva na území [[Sudety|Sudet]] se připojila k&nbsp;německým družstevním svazům. Na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] pak roku [[1942]] došlo k&nbsp;reorganizaci peněžnictví: vznikla [[Ústřední banka družstev]], jejímž účelem bylo úvěrovat konzumní družstva a umožňovat peněžní a obchodní styk mezi družstevními podniky navzájem. Ve stejném roce převzala [[Agrární banka československá]] bankovní obchody [[Deutsche Bodenverkehrsgenossenschaft]] a byla vybudována jako [[Zemědělská banka pro Čechy a Moravu]].<ref name="CNB.AB">[http://www.cnb.cz/cs/verejnost/archiv_cnb/fondy/agr_banka_cs.html Agrární banka československá (Zemědělská banka v Praze), Fondy archivu ČNB]</ref>

 

 

I&nbsp;přesto však ke konci roku [[1951]] existovalo v českých zemích tzv. lidové peněžnictví, které zahrnovalo 176 okresních záložen a spořitelen (s&nbsp;184 pobočkami), 425 spořitelen a záložen (35 poboček) asamostatné záložny a kampeličky: 122 vedených úřednicky (2 pobočky) a 2607 vedených činovnicky (bez poboček).<ref name="Vencovský457">{{Citace monografie