Wikipedie

Spořitelní a úvěrní družstva: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
-df- (diskuse | příspěvky)
1 681 editací
-df- (diskuse | příspěvky)
1 681 editací
m typos
Řádek 8:
 
=== Vznik a vývoj do nástupu komunismu ===
Spořitelní a úvěrová družstva začala na území dnečnídnešní ČR vznikat v&nbsp;50. letech [[19. století]]. Jejich propagátorem byl zejména [[František Cyril Kampelík]], který čerpal inspiraci v&nbsp;německých [[raiffeisenka|raiffeisenkách]]; po něm jsou v&nbsp;obecné češtině záložny nazývany kampeličkami. První záložna v&nbsp;českých zemích vznikla roku [[1858]]: [[Občanská záložna ve Vlašimi]].<ref name="alternativazdola">[http://alternativazdola.cz/node/31, Miroslav Kerouš: Družstevní peněžnictví v&nbsp;Česku: Zlaté časy již byly?]</ref>
 
Největšího rozmachu dosáhly kampeličky od konce 19. století do konce 50. let 20. století. Roku 1913 bylo v českých zemích více než 5000 záložen různých typů (od občanských přes živnostenské po družstevní aj.)<ref name="e15">[http://finexpert.e15.cz/druzstevni-zalozny-aneb-bojite-se-kampelicek-tema, Dalibor Chvátal: Družstevní záložny aneb bojíte se kampeliček?]</ref>
 
Během nacistické okupace došlo k&nbsp;nucenému slučování: družstva na území [[Sudety|Sudet]] se připojila k&nbsp;německým družstevním svazům. Na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] pak roku [[1942]] došlo k&nbsp;reorganizaci peněžnictví: vznikla [[Ústřední banka družstev]], jejímž účelem bylo úvěrovat konzumní družstva a umožňovat peněžní a obchodní styk mezi družstevními podniky navzájem. Ve stejném roce převzala [[Agrární banka československá]] bankovní obchody [[Deutsche Bodenverkehrsgenossenschaft]] a byla vybudována jako [[Zemědělská banka pro Čechy a Moravu]].<ref name="CNB.AB">[http://www.cnb.cz/cs/verejnost/archiv_cnb/fondy/agr_banka_cs.html, Agrární banka československá (Zemědělská banka v Praze), Fondy archivu ČNB]</ref>
 
Po komunistickém převratu v&nbsp;[[Únor 1948|únoru 1948]] byla činnost spořitelních a úvěrových družstev potlačena: výnosem ministerstva financí z&nbsp;24. ledna 1948 bylo Ústřední bance družstev přikázáno, aby splynula s&nbsp;[[Moravskou bankou]].<ref name="CNB.UBD">[http://www.cnb.cz/cs/verejnost/archiv_cnb/fondy/ustr_banka_druzst.html, Ústřední banka družstev v Praze, Fondy archivu ČNB]</ref>
 
I&nbsp;přesto však ke konci roku [[1951]] existovalo v českých zemích tzv. lidové peněžnictví, které zahrnovalo 176 okresních záložen a spořitelen (s&nbsp;184 pobočkami), 425 spořitelen a záložen (35 poboček) asamostatné záložny a kampeličky: 122 vedených úřednicky (2 pobočky) a 2607 vedených činovnicky (bez poboček).<ref name="Vencovský457">{{Citace monografie
Řádek 52:
Od ledna roku 2006 dohlíří na družstevní záložny Česká národní banka. Kampeličky nyní musí splnit daleko přísnější kapitálové požadavky: jejich základní jmění musí být nejméně 35 milionů korun. Záložny také musejí získat povolení k působení v ČR od ČNB a mají vůči ní informační povinnost podle vyhlášky č. 123/2007 Sb.
 
V&nbsp;lednu 2011 působé na českém trhu 15 družstevních záložen.<ref name="CNB.DZ">[http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/informacni_povinnosti/uverejnovani_druzstevni_zalozny.html, ČNB: Přehled odkazů na webové stránky družstevních záložen obsahující povinné informace k uveřejnění]</ref>
 
== Rozdíly oproti bankám ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Spořitelní_a_úvěrní_družstva“