Wikipedie

Pařížské hradby: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava
Řádek 1:
[[Soubor:Enceintesp.jpg|thumb|upright=21.2|'''Vývoj pařížských hradeb:'''<br /><span style="color:#b88914">'''----------'''</span> galorománské hradby<br /><span style="color:#d9686c">'''----------'''</span> hradby 10. a 11. století<br /><span style="color:#b8141d">'''----------'''</span> hradby Filipa II. Augusta<br /><span style="color:#18901f">'''----------'''</span> hradby Karla V.<br /><span style="color:#e58e06">'''----------'''</span> hradby Ludvíka XIII.<br /><span style="color:#9c266f">'''----------'''</span> hradby ''Fermiers généraux''<br /><span style="color:#000000">'''----------'''</span> Thiersovy hradby]]
 
'''Pařížské hradby''' byly systém městského [[opevnění]] [[Paříž]]e, které obklopovalo město až do počátku [[20. století]]. S tím, jak se zvětšovala Paříž, rozšiřovaly se i prstence [[hradba|hradeb]] kolem ní, takže se během staletí vytvořilo několik odlišných opevňovacích systémů. Rozlišuje se sedm základních hradeb. Nejstarší mohlo být předpokládané [[Galie|galské]] opevnění, po němž následovalo galo-[[Starověký Řím|románské]]. Ve [[středověk]]u pak byly postaveny hradby [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] a [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] Další hradby, tzv. ''žluté příkopy'' (Fossés jaunes) nechal postavit [[Ludvík XIII.]] Na konci [[18. století]] vznikly hradby zvané ''Fermiers généraux'' a po nich v polovině [[19. století]] tzv. [[Adolphe Thiers|Thiersovy]] hradby, které byly odstraněny až po roce [[1919]]. S výjimkou období [[1670]] (kdy nechal [[Ludvík XIV.]] strhnout hradby svého otce Ludvíka XIII.) až [[1785]] (kdy byla zahájena výstavba ''Fermiers généraux''), byla Paříž vždy až do [[první světová válka|první světové války]] oblopena hradbami. Mnohé hradby zanechaly po sobě též stopy ve struktuře pařížských ulic. Tzv. [[Pařížské bulváry#Velké bulváry|velké bulváry]] (Grands Boulevards), tj. ''Beaumarchais'', ''Filles-du-Calvaire'', ''[[Boulevard du Temple|Temple]]'', ''Saint-Martin'', ''Saint-Denis'', ''Bonne-Nouvelle'', ''Poissonnière'', ''Montmartre'', ''Italiens'', ''Capucines'' a ''Madeleine'' vznikly na místě hradeb Ludvíka XIII. Tzv. [[Pařížské bulváry#Druhá řada bulvárů|vnější bulváry]] (boulevards extérieurs) ukazují, kudy vedla hradební zeď ''Fermiers généraux'' (''Charonne'', ''Ménilmontant'', ''Belleville'', ''La Villette'', ''La Chapelle'', ''Rochechouart'', ''Clichy'', ''Batignolles'' a ''Courcelles''). Tzv. [[maršálské bulváry]] (Boulevards des Maréchaux) pojmenované po [[maršál Francie|maršálech Francie]]: ''[[Boulevard Soult|Soult]]'', ''[[Boulevard Poniatowski|Poniatowski]]'', ''[[Boulevard du Général-Jean-Simon|Général-Jean-Simon]]'', ''[[Boulevard Masséna|Masséna]]'', ''[[Boulevard Kellermann|Kellermann]]'', ''[[Boulevard Jourdan|Jourdan]]'', ''[[Boulevard Brune|Brune]]'', ''[[Boulevard Lefebvre|Lefebvre]]'', ''[[Boulevard Victor|Victor]]'', ''[[Boulevard du Général-Martial-Valin|Général-Martial-Valin]]'', ''[[Boulevard Murat|Murat]]'', ''[[Boulevard Suchet|Suchet]]'', ''[[Boulevard Lannes|Lannes]]'', ''[[Boulevard de l'Amiral-Bruix|Amiral-Bruix]]'', ''[[Boulevard Gouvion-Saint-Cyr|Gouvion-Saint-Cyr]]'', ''[[Boulevard Berthier|Berthier]]'', ''[[Boulevard Bessières|Bessières]]'', ''[[Boulevard Ney|Ney]]'', ''[[Boulevard Macdonald|MacDonald]]'', ''[[Boulevard Sérurier|Sérurier]]'', ''[[Boulevard Mortier|Mortier]]'' a ''[[Boulevard Davout|Davout]]'' se nacházejí na místě Thiersových hradeb a konečně [[Boulevard périphérique]] byl postaven na místě tzv. [[zone non aedificandi]]. Samotných hmotných pozůstatků hradeb se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo. Jsou to především části hradeb Filipa II. Augusta ve čtvrti [[Le Marais|Marais]] a některé stavby ''Fermiers généraux''.▼
'''Pařížské hradby''' byly systém městského [[opevnění]] [[Paříž]]e, které obklopovalo město až do počátku [[20. století]]. S tím, jak se zvětšovala Paříž, rozšiřovaly se i prstence [[hradba|hradeb]] kolem ní, takže se během staletí vytvořilo několik odlišných opevňovacích systémů. Rozlišuje se sedm základních hradeb.
 
Nejstarší mohlo být předpokládané [[Galie|galské]] opevnění, po němž následovalo galo-[[Starověký Řím|románské]]. Ve [[středověk]]u pak byly postaveny hradby [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] a [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] Další hradby, tzv. ''žluté příkopy'' (Fossés jaunes) nechal postavit [[Ludvík XIII.]] Na konci [[18. století]] vznikly hradby zvané ''Fermiers généraux'' a po nich v polovině [[19. století]] tzv. [[Adolphe Thiers|Thiersovy]] hradby, které byly odstraněny až po roce [[1919]]. S výjimkou období [[1670]] (kdy nechal [[Ludvík XIV.]] strhnout hradby svého otce Ludvíka XIII.) až [[1785]] (kdy byla zahájena výstavba ''Fermiers généraux''), byla Paříž vždy až do [[první světová válka|první světové války]] oblopena hradbami.
 
▲'''Pařížské hradby''' byly systém městského [[opevnění]] [[Paříž]]e, které obklopovalo město až do počátku [[20. století]]. S tím, jak se zvětšovala Paříž, rozšiřovaly se i prstence [[hradba|hradeb]] kolem ní, takže se během staletí vytvořilo několik odlišných opevňovacích systémů. Rozlišuje se sedm základních hradeb. Nejstarší mohlo být předpokládané [[Galie|galské]] opevnění, po němž následovalo galo-[[Starověký Řím|románské]]. Ve [[středověk]]u pak byly postaveny hradby [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] a [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] Další hradby, tzv. ''žluté příkopy'' (Fossés jaunes) nechal postavit [[Ludvík XIII.]] Na konci [[18. století]] vznikly hradby zvané ''Fermiers généraux'' a po nich v polovině [[19. století]] tzv. [[Adolphe Thiers|Thiersovy]] hradby, které byly odstraněny až po roce [[1919]]. S výjimkou období [[1670]] (kdy nechal [[Ludvík XIV.]] strhnout hradby svého otce Ludvíka XIII.) až [[1785]] (kdy byla zahájena výstavba ''Fermiers généraux''), byla Paříž vždy až do [[první světová válka|první světové války]] oblopena hradbami. Mnohé hradby zanechaly po sobě též stopy ve struktuře pařížských ulic. Tzv. [[Pařížské bulváry#Velké bulváry|velké bulváry]] (Grands Boulevards), tj. ''Beaumarchais'', ''Filles-du-Calvaire'', ''[[Boulevard du Temple|Temple]]'', ''Saint-Martin'', ''Saint-Denis'', ''Bonne-Nouvelle'', ''Poissonnière'', ''Montmartre'', ''Italiens'', ''Capucines'' a ''Madeleine'' vznikly na místě hradeb Ludvíka XIII. Tzv. [[Pařížské bulváry#Druhá řada bulvárů|vnější bulváry]] (boulevards extérieurs) ukazují, kudy vedla hradební zeď ''Fermiers généraux'' (''Charonne'', ''Ménilmontant'', ''Belleville'', ''La Villette'', ''La Chapelle'', ''Rochechouart'', ''Clichy'', ''Batignolles'' a ''Courcelles''). Tzv. [[maršálské bulváry]] (Boulevards des Maréchaux) pojmenované po [[maršál Francie|maršálech Francie]]: ''[[Boulevard Soult|Soult]]'', ''[[Boulevard Poniatowski|Poniatowski]]'', ''[[Boulevard du Général-Jean-Simon|Général-Jean-Simon]]'', ''[[Boulevard Masséna|Masséna]]'', ''[[Boulevard Kellermann|Kellermann]]'', ''[[Boulevard Jourdan|Jourdan]]'', ''[[Boulevard Brune|Brune]]'', ''[[Boulevard Lefebvre|Lefebvre]]'', ''[[Boulevard Victor|Victor]]'', ''[[Boulevard du Général-Martial-Valin|Général-Martial-Valin]]'', ''[[Boulevard Murat|Murat]]'', ''[[Boulevard Suchet|Suchet]]'', ''[[Boulevard Lannes|Lannes]]'', ''[[Boulevard de l'Amiral-Bruix|Amiral-Bruix]]'', ''[[Boulevard Gouvion-Saint-Cyr|Gouvion-Saint-Cyr]]'', ''[[Boulevard Berthier|Berthier]]'', ''[[Boulevard Bessières|Bessières]]'', ''[[Boulevard Ney|Ney]]'', ''[[Boulevard Macdonald|MacDonald]]'', ''[[Boulevard Sérurier|Sérurier]]'', ''[[Boulevard Mortier|Mortier]]'' a ''[[Boulevard Davout|Davout]]'' se nacházejí na místě Thiersových hradeb a konečně [[Boulevard périphérique]] byl postaven na místě tzv. [[zone non aedificandi]]. Samotných hmotných pozůstatků hradeb se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo. Jsou to především části hradeb Filipa II. Augusta ve čtvrti [[Le Marais|Marais]] a některé stavby ''Fermiers généraux''.
 
== Historie ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Pařížské_hradby“