Automobil: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Obsah stránky nahrazen textem „LOL VY NEVÍTE CO JE AUTO ???“
m Editace uživatele 89.203.160.1 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 62.84.154.40
Řádek 1:
[[Soubor:Willys-Knight1920.jpg|thumb|Willys-Knight (1920) ]]
LOL VY NEVÍTE CO JE AUTO ???
Pojem '''automobil''' ('''auto''') znamená dvoustopé [[osobní automobil|osobní]] nebo [[nákladní automobil|nákladní]] silniční [[motorové vozidlo]]. Oproti této definici mezi automobily obvykle neřadíme [[autobus]]y. Jedná se o jeden z mnoha [[dopravní prostředek|dopravních prostředků]]. Rozdělují se dle druhu [[pohon]]u, např. [[dieselový motor|dieselové]], [[zážehový motor|zážehové]], [[elektromotor|elektro]] aj.
 
V roce [[2003]] bylo na světě 590 000 000 registrovaných automobilů.
[[Soubor:World vehicles per capita.svg|thumb|upright=1.8|Počet osobních automobilů ve světě na 1000 obyvatel]]
 
== Původ a etymologický význam slova ==
Slovo ''automobil'' (zastarale kolojezd) pochází z [[Řečtina|řeckého]] {{cizojazyčně|el|άυτο}} („áuto“), ''samostatně'' a [[Latina|latinského]] ''{{cizojazyčně|la|mobilis}}'' ve významu ''pohyblivý''. Často se používá zkrácený tvar ''auto'', ve starší [[Čeština|češtině]] byl rovněž užíván doslovný překlad slova automobil – ''samohyb''. Automobil je tedy [[etymologie|etymologicky]] definován jako samostatně se pohybující pozemní [[dopravní prostředek]], který je nezávislý na [[kolej]]ích nebo [[Trolejové vedení|trolejích]] a k jehož pohybu není třeba [[tažné zvíře|tažných zvířat]] či lidské síly a je schopen se po zemi pohybovat díky svému vlastnímu pohonu. Této definici, která zahrnuje i motorová jednostopá vozidla ([[Motocykl|motorky]], [[moped]]y, motorová jízdní kola), [[autobus]]y a [[pojízdný pracovní stroj|pojízdné pracovní stroje]], však odpovídá v právních předpisech termín [[motorové vozidlo]]. Slovo automobil (auto) se používá v užším významu.
 
== Historie ==
[[Soubor:1885Benz.jpg|thumb|První Benzův automobil z roku 1885]]
Nejvýznamnější část historie automobilů se začala psát koncem [[18. století]], kdy byly realizovány první úspěšné pokusy s vozidly poháněnými [[Parní stroj|parním strojem]]. K jejich prvním konstruktérům patřili [[Skotsko|Skot]] [[James Watt]] a nebo [[Francie|Francouz]] [[Nicolas Joseph Cugnot]]. Jeho parní stroj uvezl v roce [[1769]] čtyři pasažéry a dokázal vyvinout rychlost až 9 km za hodinu.
 
Počátek [[19. století]] byl stále doménou parních strojů, které se postupně zlepšovaly a zrychlovaly. Nic to ovšem neměnilo na jejich provozní náročnosti a těžkopádnosti. Zvrat nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se konstruktérům podařilo zprovoznit první [[Spalovací motor|spalovací motory]]. V letech [[1862]] až [[1866]] vyvinul [[Nicolaus Otto]] první [[čtyřdobý spalovací motor]].
 
Vlastní vývoj dnešních automobilů začal v roce [[1885]] [[Německo|německém]] [[Mannheim]]u u [[Karl Benz|Karla Benze]], který si nechal [[patent]]ovat svoji motorovou tříkolku. První dálkovou jízdu s automobilem podnikla [[Bertha Benzová]] [[5. srpen|5. srpna]] [[1888]], a to cestu z Mannheimu do [[Pforzheim]]u.
 
V roce [[1887]] zcela nezávisle na Karlu Benzovi začal automobily stavět také [[Gottlieb Daimler]], který při výrobě motorů spolupracoval s [[Wilhelm Maybach|Wilhelmem Maybachem]]. V roce [[1897]] pak [[Rakousko|Rakušan]] [[Rudolf Diesel]] sestrojil první provozuschopný [[vznětový motor]].
 
Prvním automobilem zkonstruovaným na území dnešní [[Česko|České republiky]] byl v roce [[1897]] [[Präsident]] (na počest prezidenta rakouského autoklubu) postavený v [[Tatra|Kopřivnické továrně pro výrobu a prodej kolejových vozidel]] (Nesselsdorfer wagenbaufabriksgesellschaft – ve zkratce NW). V roce [[1898]] následoval první [[nákladní automobil]].
 
Koncem 19. století se rovněž objevily první [[elektromobil]]y. Soutěž mezi automobily s parním, elektrickým a spalovacím motorem trvala téměř až do konce prvního desetiletí 20. století. Poté začaly dominovat automobily se spalovacím motorem i když z hlediska [[Efektivita|efektivity]] přenosu energie je i po století vývoje dvakrát výhodnější [[elektromobil]].
 
Ve [[20. století|dvacátém století]] se [[benzín]]em či [[nafta|naftou]] poháněné automobily staly nejvýznamnějším dopravním prostředkem. Revoluci ve výrobě a masové rozšíření automobilů odstartoval v [[Spojené státy americké|USA]] [[Henry Ford]] tím, že vymyslel a vyrobil lidově dostupný automobil. Slavný [[Ford model T]] byl uveden na trh v roce [[1908]] a byl vyráběn až do roku [[1927]].
 
== Charakteristické rozměry osobních automobilů ==
{{RozdělitČásti|Osobní automobil}}<!-- ne kazdy automobil je primo osobní -->
; Rozvor náprav
: Vzdálenost os přední a zadní nápravy.
; Rozchod nápravy
: Vzdálenost středů otisků pneumatik jedné nápravy. Rozchod přední a zadní nápravy vozidla se zpravidla liší.
; Délka
: Vzdálenost svislých rovin, které se dotýkají předního a zadního konce vozidla.
; Šířka
: Do šířky se nezapočítávají zpětná zrcátka, obrysová a směrová světla, pružné části apod.
; Výška
: Výška se měří při pohotovostní hmotnosti automobilu.
; Převis přední a zadní
: Vzdálenost od svislé roviny procházející osou kola k nejvzdálenějšímu bodu na přední/zadní části vozidla.mn, m,
; Nájezdový úhel přední a zadní
: Určuje se při maximálním zatížení vozidla. Je to úhel mezi podložkou a rovinou, která je tečná k pneumatikám a neleží pod ní žádný bod karoserie před/za nápravou.
; Světlá výška
: Vzdálenost střední části vozu od podložky. Určuje se při maximálním zatížení automobilu.
 
== Třídy osobních automobilů ==
{{RozdělitČásti|Osobní automobil}}<!-- ne kazdy automobil je primo osobní -->
Podle charakteristických rozměrů jsou osobní automobily rozděleny do tříd. V současnosti je možné pozorovat tendenci neustálého nárůstu jak velikosti automobilů, tak výkonu jejich motorů. Hranice jednotlivých tříd se proto stále posunují.
 
{| class="wikitable" cellpadding="5" cellspacing="0" align="center"
|-
! Třída
! mini
! nižší
! colspan="2" |nižší střední
! colspan="2" |střední
! vyšší střední
! vyšší
! luxusní
|-
! Skupina
|align="center" |A00
|align="center" |A0
|align="center" colspan="2" |A
|align="center" colspan="2" |B
|align="center" |C
|align="center" |D
|align="center" |
|-
! Skupina
|align="center" |1
|align="center" |2
|align="center" |3.1
|align="center" |3.2
|align="center" |4.1
|align="center" |4.2
|align="center" |5
|align="center" |6
|align="center" |7
|-
! Délka ([[Metr#Milimetr|mm]])
|align="center" |<3900
|align="center" |<4300
|align="center" |<4500
|align="center" |<4600
|align="center" |<4700
|align="center" |<4800
|align="center" |<5000
|align="center" |<5200
|align="center" |>5000
|-
! Rozvor (mm)
|align="center" |<2500
|align="center" |<2600
|align="center" colspan="2" |<2700
|align="center" colspan="2" |<2800
|align="center" |<2900
|align="center" |<3000
|align="center" |>2900
|-
! Provozní hmotnost ([[kilogram|kg]])
|align="center" |<1200
|align="center" |<1700
|align="center" colspan="2" |<1700
|align="center" colspan="2" |<1800
|align="center" |<2000
|align="center" |<2400
|align="center" |>2000
|-
! Běžný objem motoru ([[litr|l]])
|align="center" |<1,2
|align="center" |1,2–2,0
|align="center" colspan="2" |1,6–3,2
|align="center" colspan="2" |1,6–3,5
|align="center" |2,0–3,5
|align="center" |2,5–6,0
|align="center" |>4,0
|-
! Výkon ([[Kilowatt|kW]])
|align="center" |<45
|align="center" |40–132
|align="center" colspan="2" |59–190
|align="center" colspan="2" |75–210
|align="center" |100–270
|align="center" |170–350
|align="center" |>300
|-
! Příklad vozů Škoda
|align="center" |–
|align="center" |[[Škoda Fabia]]
|align="center" |–
|align="center" |[[Škoda Octavia]]
|align="center" |–
|align="center" |[[Škoda Superb]]
|align="center" |–
|align="center" |–
|align="center" |–
|-
! Příklad vozů Audi
|align="center" |–
|align="center" |[[Audi A2|A2]]
|align="center" |–
|align="center" |[[Audi A3|A3]]
|align="center" |–
|align="center" |[[Audi A4|A4]]
|align="center" |[[Audi A6|A6]]
|align="center" |[[Audi A8|A8]]
|align="center" |–
|-
! Příklad vozů Ford
|align="center" |[[Ford KA]]
|align="center" |[[Ford Fiesta]]
|align="center" |[[Ford C-MAX]]
|align="center" |[[Ford Focus]]
|align="center" |[[Ford S-MAX]]
|align="center" |[[Ford Mondeo]]
|align="center" |[[Ford Falcon]]
|align="center" |[[Ford Taurus]]
|align="center" |[[Ford Thunderbird]]
|-
! Příklad vozů VW
|align="center" |[[Volkswagen Fox|Fox]]
|align="center" |[[Volkswagen Polo|Polo]]
|align="center" |[[Volkswagen Golf|Golf]]
|align="center" |[[Volkswagen Golf|Jetta]]
|align="center" |–
|align="center" |[[Volkswagen Passat|Passat]]
|align="center" |–
|align="center" |[[Volkswagen Phaeton|Phaeton]]
|align="center" |–
|-
! Příklad vozů Peugeot
|align="center" |[[Peugeot 107|107]]
|align="center" |[[Peugeot 207|207]]
|align="center" |[[Peugeot 308|308]]
|align="center" |–
|align="center" |–
|align="center" |[[Peugeot 407|407]]
|align="center" |[[Peugeot 607|607]]
|align="center" |–
|align="center" |–
|-
! Příklad vozů BMW
|align="center" |–
|align="center" |–
|align="center" |[[BMW 1]]
|align="center" |–
|align="center" |–
|align="center" |[[BMW 3]]
|align="center" |[[BMW 5]]
|align="center" |[[BMW 7]]
|align="center" |–
|-
! Příklad vozů další
|align="center" |[[Fiat Seicento]]
|align="center" |[[Renault Clio]]
|align="center" |[[Kia Cee'd]]
|align="center" |[[Toyota Corolla]]
|align="center" |[[Renault Laguna]]
|align="center" |[[Volvo S40]]
|align="center" |[[Volvo S60]]
|align="center" |[[Volvo S80]]
|align="center" |[[Maybach Landaulet]]
|}
 
== Základní části automobilu ==
Základními technickými částmi současných osobních automobilů jsou karoserie, [[podvozek]], hnací soustava, příslušenství, výstroj a výbava.
 
=== Karoserie ===
[[Karoserie]] představuje u většiny současných automobilů jeho nosnou část. Poskytuje prostor pro posádku a náklad a umožňuje montáž všech ostatních částí vozidla. Karoserie historicky starších vozidel byla pojata jako podvozková. Byla tvořena nosným rámem z (převážně ocelových) nosníků, na které byly přivařeny kapotovací plechy, které tvořily uzavřený prostor vozidla. Karoserie dnešních vozidel je koncipována jako [[samonosná karoserie|samonosná]], to znamená, že neobsahuje nosný rám. Nosnou funkci přebírají samotné kapotovací [[plech]]y. Mezistupněm je karoserie polonosná. Různé části karoserie jsou vyrobeny z různých materiálů. Používány jsou běžné konstrukční [[ocel]]i, nízko a vysokolegované oceli, oceli s transformačně indukovanou pevností, nerezové oceli, [[tvárná litina]], [[hliník]]ové slitiny, [[plast]]y aj. Karoserie hraje velmi důležitou roli při zajišťování aktivní i pasivní bezpečnosti vozidla. Proto obsahuje [[deformační zóna|deformační zóny]], jejichž účelem je pohltit při nehodě co největší množství energie.
 
Podle způsobu, jakým jsou v karoserii '''odděleny prostory pro motor, posádku a náklad''' rozdělujeme osobní vozy na:
 
; Jednoprostorové
: Motor, posádka i náklad od sebe nejsou odděleny pevnými příčkami karoserie. Tato konstrukce se dnes již nepoužívá.
; Dvouprostorové
: Prostor pro motor je oddělen od prostoru pro posádku a náklad.
; Tříprostorové
: Oddělené prostory pro motor, posádku i náklad.
 
Podle '''tvaru karoserie''' rozlišujeme tyto typy osobních automobilů:
 
<gallery>
Soubor:03-06 Mercedes-Benz E-Class.jpg|'''[[Sedan (automobil)|Sedan]]'''. Tříprostorová čtyřdveřová karoserie pro 4–5 osob. Zadní stěna zavazadlového prostoru je svislá s výraznou hranou. Příklad: [[Mercedes-Benz třídy E]].
Soubor:Fiat Grande Punto rot.JPG|'''[[Hatchback]]'''. Dvouprostorová tří nebo pětidveřová karoserie pro 4–5 osob. Zavazadlový prostor je přístupný dveřmi, které jsou ukotveny ve střeše vozu. Příklad: [[Fiat Grande Punto]].
Soubor: Skodaoctavia99.jpg|'''[[Liftback]]'''. Dvouprostorová pětidveřová karoserie pro 4–5 osob podobná hatchbacku. Záď vozu je delší a plošší. Příklad: [[Škoda Octavia]].
Soubor: Renault Laguna Kombi front 20080108.jpg|'''[[Kombi]]'''. Dvouprostorová pětidveřová karoserie pro 4–7 osob. Prostor pro zavazadla je zvětšen, přístupný dveřmi ukotvenými ve střeše vozu. Příklad: [[Renault Laguna]].
Soubor:Porsche 997 GT3 RS.JPG|'''[[Kupé]]'''. Dvoudveřová tříprostorová karoserie určená pro 3-4 osoby. Záď vozu se směrem dozadu silně svažuje. Příklad: [[Porsche 911]], verze [[Porsche 997|997]].
Soubor: Bmw 3 2004 cabrio.jpg|'''[[Kabriolet (automobil)|Kabriolet]]'''. Tříprostorová otevřená dvou nebo čtyřdveřová karoserie pro 3-4 osoby. Střecha je plátěná nebo kovová, skládací. Příklad: [[BMW 3 serie|BMW 3 Cabrio]].
Soubor: Skoda felicia 1962 front.jpg|'''[[Kupé kabriolet]]'''. Dvoudveřová tříprostorová karoserie určená převážně pro 2-3 osoby. Některé vozy mají ještě druhou řadu sedadel, na které je ale prostor pro cestující velmi stísněný. Střecha je rovněž plátěná nebo kovová, skládací. Příklad: [[Škoda Felicia (1959)|Škoda Felicia]].
Soubor: Jaguar E-type.jpg|'''[[Roadster]]'''. Dvoudveřová tříprostorová karoserie pro 2 – 3 osoby. Jen jedna řada sedadel, střecha plátěná skládací nebo pevná odnímatelná (tzv. hard-top). Příklad: [[Jaguar E Type]].
Soubor:Hummer H2 black.JPG|'''[[Off-road]]'''. Dvouprostorová pětidveřová karoserie pro 4–9 osob. Stavba karoserie je podřízena dobré průchodnosti terénem. Má větší světlou výšku a velké nájezdové úhly. Příklad: [[Hummer|Hummer H2]].
Soubor: 2007-Audi-Q7.jpg|'''[[SUV]]''' (Sport Utility Vehicle, sportovní užitkový vůz. ) Dvouprostorová pětidveřová karoserie pro 4–7 osob. Konstrukce je zaměřena hlavně na jízdu po silnici, ale je upravena pro zvládnutí nenáročného terénu. Příklad: [[Audi Q7]].
Soubor: Opel Zafira front 20071002.jpg|'''[[MPV]]''' (Multi Purpose Vehicle, víceúčelový vůz. ) Dvouprostorová karoserie pro 5–7 osob. Pětidveřová, případně s posuvnými zadními dveřmi. Velký vnitřní prostor s variabilním uspořádáním. Příklad: [[Opel Zafira]].
Soubor: Nissan Murano.jpg|'''[[Cross-over]]'''. Automobil, obsahující prvky více kategorií. Dvouprostorová karoserie pro 5-7 osob. Příklad: [[Nissan Murano]].
</gallery>
 
=== Podvozek ===
 
Podvozek vozidla se skládá z '''přední a zadní nápravy, odpružení, vozidlových [[Automobilové kolo|kol]], brzdové soustavy''' a '''[[řízení (automobilismus)|řízení]]'''. Podvozek zásadním způsobem ovlivňuje jízdní vlastnosti vozidla.
 
Přední náprava osobních automobilů je řídící. Podle toho, jaká náprava je hnací a kde je uložen motor, rozlišujeme '''koncepci vozidla''':
 
; Klasická koncepce
: Motor, spojka a převodovka jsou umístěny vpředu, rozvodovka vzadu. Hnací náprava je zadní. Přenos hnacího momentu z převodovky na rozvodovku je kardanovým hřídelem. Tuto koncepci používají např. vozy BMW.
; Přední pohon
: Všechny části pohonu jsou umístěny u přední hnací nápravy. Tuto koncepci používá v současnosti velké množství výrobců. Motor je uložen většinou napříč, někdy též podélně (Audi).
; Zadní pohon
: Všechny části pohonu jsou umístěny u zadní hnací nápravy. Pokud je motor uložen napříč před zadní nápravou, konstrukce se označuje jako provedení s motorem uprostřed (např. Porsche Cayman).
 
'''Nápravy''' přenášejí tíhovou sílu karoserie, hnací, brzdné a setrvačné síly. Svým pohybem umožňují řízení vozidla a odpružení.
[[Soubor:Mcpherson strut.jpg|thumb|Náprava typu McPherson. ]]
Nápravy podle řiditelnosti:
* řízená (řídící, řiditelná)
* neřízená
 
Nápravy podle brzditelnosti:
* brzděná
* nebrzděná
 
Nápravy podle pohonu:
* hnací (hnaná, poháněná, záběrová)
* volná (nehnaná, nepoháněná)
 
V souvislosti s pohonem náprav se používá tzv. "znak náprav" obsahující informaci o celkovém počtu náprav a o tom, kolik jich je hnaných. Nejběžnější uspořádání má znak náprav 4x2 (čtyři kola celkem a z toho dvě hnaná). Pohon obou náprav je označován [[4x4]]. Zmatení může nastat u náprav s [[Dvojmontáž kol|dvojmontáží]]. Toto zaužívané označování tedy používá zjednodušení 1 náprava = 2 kola.
 
Podle konstrukce rozlišujeme:
* [[Náprava MacPherson|Nápravu McPherson]]
* Víceprvkovou nápravu
* Lichoběžníkovou nápravu
* Klikovou nápravu
* Úhlovou nápravu
* Kyvadlovou náprava
* Tuhou nápravu
* Nápravu De Dion
* Chapmanovu napravu
 
=== Brzdová soustava ===
{{Podrobně|Brzda}}
{{Přesunout část|Brzda}}
Brzdová soustava slouží k úpravě rychlosti pohybujícího se automobilu na nižší hodnotu (případně k udržení rychlosti na určité hodnotě při jízdě ze svahu) a k zabezpečení parkujícího vozidla před samovolným rozjetím ze svahu nebo odtlačením nenechavci. Během brzdění vozidla dochází k přeměně jeho kinetické energie disipací nebo rekuperací. Protože [[rekuperace]] je problematické řešení, běžně se používají [[:en:dissipation|disipační]] třecí brzdy kotoučové a bubnové. Pohybová energie vozidla se u nich mění v teplo projevující se vzrůstem teploty činných ploch třecích elementů. Z nich dále teplo přechází do okolního vzduchu.
 
[[Brzda|Brzdy]] bývají umístěny v každém kole a jsou dimenzovány pro požadovaný brzdný výkon. V zásadě lze intenzivněji brzdit přední kola, protože točivý moment vzniklý při brzdění převrací vozidlo na předek a zadní kola odlehčuje. Zatížené kolo se začíná smýkat při větší brzdné síle, než kolo odlehčené a naopak odlehčené kolo nelze příliš brzdit, neboť se snadněji smekne. Významné bývá i umístění hnacího agregátu, který podstatně zatěžuje přilehlou nápravu. U dnes nejběžnějšího uspořádání motoru vpředu vycházejí přední brzdy mnohem výkonnější než brzdy zadních kol.
 
[[Kotoučová brzda|Kotoučové brzdy]] se používají na přední, výjimečně i na zadní kola. Holé kotouče se snáze ochlazují okolním vzduchem a tak při stejném výkonu vycházejí rozměrově menší než bubnové. Výhodná je i snadná výměna brzdných elementů.
 
[[Bubnová brzda|Bubnové brzdy]] mají výhodu v uzavřené konstrukci do jisté míry chráněné před korozí. Dodnes se používají k brzdění zadních kol i pro jednoduchost realizace mechanizmu ruční parkovací brzdy. Zadní bubnové brzdy se navrhují rozměrově větší, než by bylo nutné pro provozní brzdění, aby ruční mechanická (parkovací) brzda byla účinná. K provoznímu brzdění se však používá hydraulický tlak snížený redukčními ventily a tak je výkon zadních brzd snížen ve prospěch životnosti jejich obložení. Zejména u užitkových vozidel je zadní náprava zatížena různě podle hmotnosti nákladu. Ke korekci brzdného tlaku pak slouží redukční ventily s mechanickou regulací redukčního účinku podle zatížení zadní nápravy.
 
Pro absenci vůlí, spolehlivost a jednoduchost realizace se používají brzdy s [[hydraulická brzda|hydraulickým]] rozvodem brzdné síly. Pro zvýšení spolehlivosti se rozvody rozdělují do dvou relativně samostatných okruhů. Ztráta tlaku v jednom okruhu nezpůsobí úplné selhání brzd. Většinou jsou v jednom okruhu levé přední s pravým zadním a pravé přední s levým zadním kolem. Při selhání jednoho z okruhů je brzdění dost nesymetrické, takže poruchu nelze přehlédnout, jak by se to mohlo stát, kdyby byly v jednom okruhu zadní a v druhém přední kola.
 
Větší nákladní vozidla a traktory mají vzduchový kompresor jako zdroj tlaku pro [[pneumatická brzda|pneumatické]] brzdové rozvody.
Není-li v soustavě tlak, brzdy plně brzdí. Zvýšením tlaku se odbrzdí. Během jízdy se přibržďuje odpouštěním tlaku z pracovních válců. Vozidlo může zahájit jízdu až po natlakování soustavy.
Vzduch je dokonale ekologické a stále dostupné médium, takže jeho únik při zapojování a odpojování vlečných souprav není problém. Proto se vzduchové brzdy používají u vozidel určených k vlečení přívěsů a návěsů. Často tato vozidla mají svou vlastní brzdovou soustavu hydraulickou a soustavu pneumatickou mají jen pro brždění přívěsů.
Hlavní nevýhodou vzduchových brzd je možnost zamrzání za nízkých teplot. Když z tohoto nebo jiného důvodu dojde k úniku tlaku ze soustavy během jízdy, jsou kola přibržďována. Když si toho řidič včas nevšimne, může dojít k takovému zahřátí brzd, že explodují pneumatiky.
 
U osobních vozidel se běžně používá podtlakový [[posilovač]] brzd využívající sníženého tlaku v sacím potrubí motoru k usnadnění ovládání brzdového pedálu řidičem.
 
Snaha uplatnit elektroniku k řízení brzdného procesu vedly v nedávné době k prosazení systémů [[ABS]] ve výbavě běžných osobních automobilů.
 
Je-li elektronika systému ABS nefunkční, brzdová soustava by měla fungovat klasicky. ABS ale většinou zahrnuje i [[Elektronický rozdělovač brzdného účinku|EBD]] jako elektronickou náhradu mechanických reduktorů tlaku pro zadní kola. Při vysazení elektroniky jsou pak zadní kola přebrzďována.
 
Dokonalejší elektronické systémy řízení brzd jsou nadstavbami ABS a spolupracují s řídícími systémy motoru. Jsou to systémy [[Systém regulace prokluzu kol|ASR]] a [[Elektronický stabilizační program|ESP]].
 
Systém EDL (něm. EDS), přidává k ABS funkci elektronické závěrky diferenciálu. Přibrzdí prokluzující se kolo a tím umožní přenos hnacího momentu na protější kolo.
 
=== Hnací soustava ===
{{Přesunout část|Čtyřdobý spalovací motor}}
{{Wikifikovat}}
{{Hlavní článek|Motor|Spalovací motor|Čtyřdobý spalovací motor}}
Hnací soustavu tvoří [[automobilový motor|motor]], [[Spojka (stroj)|spojka]], [[převodovka]], rozvodovka a hnací [[hřídel]]e. Většinou tyto součásti tvoří kompaktní celek pohánějící blízkou nápravu. U vozidel s náhonem na vzdálenou nápravu rozvodovka není součástí převodovky a točivý moment z převodovky se do rozvodovky přenáší torzní tyčí, tzv. [[Kardanův hřídel|Kardanovou hřídelí]].
 
Mezi motor a převodovku je vložena spojka zabezpečující bezrázové připojení motoru ke zbytku hnací soustavy. V současnosti se automobily opatřují převážně kotoučovou spojkou s talířovou pružinou. Kotouč takové spojky je unášen čelní plochou setrvačníku motoru a pohání vstupní drážkovaný hřídel převodovky.
 
Převodovka ať již manuální, nebo automatická, slouží k volbě převodu otáček motoru na otáčky kol automobilu. V současnosti se automobily opatřují převážně manuální [[Synchronizovaná převodovka|synchronizovanou]] převodovkou. [[Automatická převodovka|Automatické]] převodovky se prosazují pomalu a největší tradici mají v USA.<br /> Převodovka skutečných terénních a některých nákladních vozidel je vybavena [[Reduktor|redukcí]]. To je převod, jehož zařazením lze vynásobit převodový poměr celé převodovky a zdvojnásobit tak počet převodových stupňů. Pro pohyb v náročném terénu a převážení těžkých nákladů je takové řešení nezbytné.<br />Dvoudobému motoru mazanému olejem v palivové směsi neprospívá brzdění motorem. Do motoru pak nepřichází benzín, ale ani žádný olej. Motoru tak může hrozit zadření. Proto se automobily s dvoudobými motory opatřovaly [[volnoběžka|volnoběžkou]] účinkující na všechny, nebo u pokročilejších konstrukcí jen na nejvyšší rychlostní stupeň. S volnoběžkou není třeba vyřazovat rychlost při jízdě z kopce. Určitou nevýhodou je nemožnost brzdit motorem, nebo nahodit motor roztlačením auta.<br />
Pro použití v automobilech musí být převodovky minimálně hlučné, maximálně účinné a nepříliš výrobně náročné. [[Ozubené kolo|Ozubená kola]] převodů jsou většinou čelní s šikmým evolventním ozubením. Přímá ozubení se pro svou hlučnost používají pouze u zpátečky a na věnci setrvačníku, tedy u ozubení, která jsou v činnosti jen po omezenou dobu. Vyrábějí se obrážením, zatímco šikmá ozubení se vyrábějí metodou odvalovacího frézování. Pro další omezení hlučnosti převodů se na ozubení aplikuje tzv. "shaving", díky němuž předtím kosodélníkový průřez zubu získá mírně soudkovitý tvar.
 
Rozvodovka zabezpečuje přenos hnacího momentu od převodovky na hnací hřídele nápravy. Zabezpečuje základní převodový poměr, který se násobením skládá s převodovým poměrem převodovky a tvoří tak celkový převodový poměr. Důležitou součástí rozvodovky je [[Diferenciál (mechanika)|diferenciál]] zabezpečující rozdělení hnacího momentu mezi levé a pravé kolo. U pohonů obou náprav se používá též mezinápravový diferenciál se spojkou, která umožňuje vypnout pohon druhé nápravy. Při prokluzu kola je znemožněn přenos hnací síly na kola. K zamezení tomuto jevu slouží uzávěrka diferenciálu. Používá se u terénních automobilů. Diferenciál může být i samosvorný (obejde se bez závěrky), jsou-li v něm použita výrobně náročná šneková ozubená kola. Funkci závěrky může úspěšně suplovat systém EDL (něm. EDS), což je nadstavba elektronického řízení brzd ABS.
 
Hnací hřídele (též poloosy) přenášejí točivý moment od rozvodovky na kola. Je-li poháněna řiditelná náprava, musí být hřídele opatřeny [[stejnoběžný kloub|stejnoběžnými klouby]]. Na vnitřní klouby (u převodovky) se používají stejnoběžné klouby typu tripode a jako takové nepřenášejí axiální sílu na ložiska rozvodovky. Klouby jsou naplněny plastickým mazivem a zakryty prachovkami. Tyto prachovky brání kloub proti prachu a vodě. Při poškození prachovky dojde brzy ke zničení drahého kloubu. Protože prachovky se nalézají často v blízkosti výfukového potrubí, jsou i mechanicky hodně namáhány a jejich výměna není snadná, musí být vyrobeny z velmi kvalitního materiálu.<br />Homokinetické klouby jsou výrobně náročné a ve světě je produkuje jen několik specializovaných firem. Od známé značky Löbro (Löhr & Bromkamp GmbH, dnes součást [[:de:GKN (Unternehmen)|GKN]]) pochází slangový název pro hnací hřídel se stejnoběžným kloubem 'lebro'. Za zmínku stojí ještě CIFAM se sídlem v Cologne v Itálii (dnes součást Metelli S.p.A.) a značka KAMOKA® zastupující produkci z USA, Japonska, Hong Kongu a zemí Dálného Východu.
 
U běžných osobních automobilů poloosa pohání přímo kolo. U některých konstrukcí nákladních a terénních vozidel poloosa pohání jednoduchý ozubený převod umístěný v prostoru kola. Díky tomu se daří umístit poloosu výš než je samotná osa kola a vozidlo má lepší průchodnost terénem. Hnací hřídele také vycházejí tenčí.
 
Ve hnací soustavě plní důležitou roli [[automobilová maziva|maziva]].
 
== Automobilové rekordy ==
* Rychlost 100&nbsp; km/hod překonal v roce [[1899]] [[elektromobil]] „La Jamais Contente“ [[Camille Jenatzy]]ho.
* Rychlost 200 km/hod překonal v roce [[1906]] [[parní automobil]] firmy [[Stanley Brothers]] řízený [[Fred Marriott|Fredem Marriottem]].
* Rychlost 1000 km/hod překonal v roce [[1970]] automobil s raketovým motorem [[Blue Flame|The Blue Flame]] firmy Reaction Dynamics řízený Gary Gabelichem.
* Nadzvukovou rychlost překonal v roce 1997 automobil [[Thrust SSC|TrustSSC]].
 
== Trh ==
V důsledku [[Ekonomická krize 2008|ekonomické krize 2008]] celkově prudce klesla poptávka po nových automobilech, ovšem poptávka po nejmenších vozech vzrostla o 20-25%.<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = EKONOM
| titul = Malá auta zatím jedou
| url = http://ekonom.ihned.cz/2-31503730-400000_d-d3
| datum přístupu = 2008-12-16
}}</ref>
 
== Odkazy ==
{{commons|Automobile}}
{{Wikislovník|automobil}}
 
=== Reference ===
<references/>
 
=== Literatura ===
* Zdeněk Jan, Bronislav Žďánský, ''Výkladový automobilový slovník. '' Praha: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-986-0.
* František Vlk, ''Automobilová technická příručka. '' Brno: Prof. Ing. František Vlk, DrSc. , nakladatelství a vydavatelství, 2003. ISBN 80-238-9681-4.
* Ford Motor Company, Česká republika.
 
=== Související články ===
* [[Seznam značek automobilů]]
* [[Seznam výrobců užitkových automobilů]]
 
{{Portály|Automobil}}
[[Kategorie:Motorová vozidla]]
[[Kategorie:Automobily| ]]
 
{{Link FA|eo}}
{{Link GA|eo}}
 
[[af:Motorvoertuig]]
[[als:Auto]]
[[am:መኪና]]
[[an:Auto]]
[[ar:سيارة]]
[[arc:ܪܕܝܬܐ]]
[[arz:اوتوموبيل]]
[[ast:Automóvil]]
[[az:Avtomobil]]
[[bat-smg:Automuobėlis]]
[[be:Аўтамабіль]]
[[be-x-old:Аўтамабіль]]
[[bg:Автомобил]]
[[bn:গাড়ি]]
[[bs:Automobil]]
[[bug:Oto]]
[[ca:Automòbil]]
[[cr:ᐅᒑᐹᓂᔥ]]
[[cu:Аѵтокі́нито]]
[[cy:Car]]
[[da:Bil]]
[[de:Automobil]]
[[el:Αυτοκίνητο]]
[[en:Automobile]]
[[eo:Aŭtomobilo]]
[[es:Automóvil]]
[[et:Auto]]
[[eu:Automobil]]
[[fa:خودرو]]
[[fi:Auto]]
[[fiu-vro:Auto]]
[[fr:Automobile]]
[[fy:Auto]]
[[ga:Gluaisteán]]
[[gan:汽車]]
[[gl:Automóbil]]
[[glk:ماشین]]
[[gn:Mba'yruguata]]
[[gu:મોટરગાડી]]
[[he:מכונית]]
[[hi:मोटरवाहन]]
[[hr:Automobil]]
[[ht:Machin]]
[[hu:Autó]]
[[hy:Ավտոմոբիլ]]
[[id:Mobil]]
[[io:Automobilo]]
[[is:Bifreið]]
[[it:Autovettura]]
[[ja:自動車]]
[[jv:Montor]]
[[ka:ავტომობილი]]
[[kk:Автомобиль]]
[[kn:ಮೋಟಾರು ವಾಹನ]]
[[ko:자동차]]
[[la:Autocinetum]]
[[lmo:Vetüra]]
[[lo:ລົດ]]
[[lt:Automobilis]]
[[lv:Automašīna]]
[[mg:Fiarakodia]]
[[mk:Автомобил]]
[[ml:കാർ]]
[[mn:Автомашин]]
[[ms:Kereta]]
[[my:ကား]]
[[na:Auto]]
[[nah:Tepozmalacatl]]
[[nds-nl:Auto]]
[[new:अटोमोबाइल]]
[[nl:Auto]]
[[nn:Bil]]
[[no:Bil]]
[[nrm:Qùérette]]
[[nv:Chidí]]
[[oc:Automobila]]
[[os:Хæдтулгæ]]
[[pdc:Maschien]]
[[pl:Samochód]]
[[pnb:کار]]
[[pnt:Αραπάν]]
[[pt:Automóvel]]
[[qu:Antawa]]
[[ro:Automobil]]
[[ru:Автомобиль]]
[[sco:Automobile]]
[[sh:Automobil]]
[[si:මෝටර් රථ]]
[[simple:Car]]
[[sk:Automobil]]
[[sl:Avtomobil]]
[[so:Baabuur]]
[[sq:Automobili]]
[[sr:Аутомобил]]
[[stq:Automobil]]
[[su:Otomotif]]
[[sv:Bil]]
[[sw:Motokaa]]
[[szl:Auto]]
[[ta:தானுந்து]]
[[te:కారు]]
[[tg:Автомобил]]
[[th:รถยนต์]]
[[tl:Kotse]]
[[tr:Otomobil]]
[[tt:Автомобиль]]
[[ug:ئاپتوموبىل]]
[[uk:Автомобіль]]
[[ur:خودمتحرک]]
[[uz:Avtomobil]]
[[vec:Machina automobile]]
[[vi:Ô tô]]
[[wa:Oto]]
[[war:Awto]]
[[yi:אויטאמאביל]]
[[za:Giceh]]
[[zh:汽车]]
[[zh-min-nan:Chū-tōng-chhia]]
[[zh-yue:汽車]]