Tomáš II. Zaremba: Porovnání verzí

Jeho vláda je spojena s vrcholnou fází sporu o osvobození církve od vlivu knížat, započatého již jeho předchůdci na biskupském stolci biskupy [[Vavřinec Doliveta|Vavřincem]] a Tomášem I. Hlavním protivníkem Tomáše II. v tomto konfliktu byl vratislavský kníže [[Jindřich IV. Probus]] (1270-1290). Při převzetí vlády roku mladý kníže slíbil neškodit majetku biskupství a nezadržovat [[desátek|desátky]], jak se dělo za regentství jeho strýce knížete Vladislava, který své pravomoci administrátora diecéze využíval k financování své regentské vlády z prostředků biskupství. Brzy však znovu nastaly spory o vybírání desátků a zvláštní papežské daně, tzv. svatopetrského haléře, ve kterých stály na jedné straně zájmy německých osadníků podporovaných Jindřichem i ostatními (dolno-)slezskými knížaty, jakož i etnicky většinou německými církevními řády (zejména [[Řád menších bratří konventuálů|minority]]), na druhé straně biskup a většinou polsky mluvící světské duchovenstvo, podporované ostatními polskými biskupy a knížaty i papežským stolcem. Prvním vážným konfliktem byl spor o zvláštní daň, kterou biskup Tomáš hodlal financovat svou účast na [[2.Druhý lyonský koncil|II. lyonském koncilu]] ([[1274]]). Kníže Jindřich se proti tomu postavil a spor byl urovnán teprve roku [[1276]]. Trvaly rovněž spory o církevní imunity, zejména o soudní pravomoc biskupa a kapituly na jejich statcích.