Právo várečné: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Změna portálových šablon podle doporučení Wikipedie:Wikiportál
Bez shrnutí editace
Řádek 2:
V [[seznam královských měst|královských městech]] bylo proto právo várečné úzce spojeno s [[právo mílové|právem mílovým]]. Prakticky pokud město mělo právo várečné, mohl ve svém domě pivo vyrábět a šenkovat každý plnoprávný měšťan. Plnoprávným měšťanem byl pouze vlastník domu uvnitř městských hradeb, kterých bylo omezené množství. Postupně, jak se výroba specializovala, docházelo ve městech k určité koncentraci vaření piva ve společném pivovaru (vaření "střídou"). Často měšťané náročnější část výroby či výrobu celou přenesli na specializované řemeslníky a pivo ve svém domě pouze šenkovali. Právo várečné bylo vázáno ke konkrétnímu domu, v menšině a jen v některých městech, byla jeho nositelem fyzická osoba.
 
Toto právo v [[poddanská města|poddanských městech]] uděloval majitel panství a vztahovalo se ne k městu, ale k určitému domu. Vznikaly tak právovárečné domy. V takovém domě byla v přízemí krčma (šenk, mázhaus) a v ní se pivo prodávalo. Například domům v [[Praha|pražské]] Dlouhé třídě bylo vydáno 67 práv na vaření [[pivo|piva]]. Z těchto drobných pivovarů se jich zachovalo jen několik. Nejznámějšími jsou [[pivovar|pivovary]] [[U Fleků]] a [[U Medvídků]] v [[Praha|Praze]]. Pivo z poddanských pivovarů se původně nesmělo dovážet do měst, vztah narovnala "svatováclavská smlouva" 16161516.
 
Po zavedení pozemkových knih (zákonem r. 1872) bylo právo várečné zapsáno v oddílu A vložky pozemkové knihy: "1 podíl práva várečného", "1/147 práva várečného" a podobně. Je tedy zapsáno v oddílu vymezujícím majetkovou podstatu a příslušenství určité nemovitosti - domu uvnitř městských hradeb. Pokud došlo k rozdělení domu na více (právně) samostatných částí, zůstávalo právo várečné pouze u jediné části a nedělilo se.