Verze z 30. 1. 2011, 18:17 editovat 89.24.147.138 (diskuse) →‎Příklady stanovení ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 1. 2011, 02:46 editovat zrušit editaci 78.80.91.10 (diskuse) →‎Princip titrace Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Princip titrace == Titrace zpravidla provádíme v silně kyselém prostředí [[kyselina sírová\|kyseliny sírové]], kyseliny s redukčními účinky (HCl, CH<sub>3</sub>COOH, ale i HNO<sub>3</sub>..), ~~teré~~které by navyšovaly spotřebu odměrného roztoku (u HCl by došlo k oxidaci na chlor, kys. octové na oxid uhličitý a u kys. dusičné na redukci na NOx). Při stanovení působí manganistan jako velmi silné [[oxidační činidlo\|oxidovadlo]], přičemž se redukuje na [[iont]]y manganaté podle rovnice: : MnO<sub>4</sub><sup>-</sup> + 8 H<sup>+</sup> + 5e<sup>-</sup> → Mn<sup>2+</sup> + 4 H<sub>2</sub>O Výhodou manganometrických titrací je skutečnost, že se díky intenzivnímu fialovému zabarvení roztoků KMnO<sub>4</sub> obejdeme bez [[indikátor]]u. První nadbytečná kapka titrantu po dosažení [[bod ekvivalence\|bodu ekvivalence]] se projeví růžovým zbarvením titrovaného roztoku. S barevností koncentrovanějších odměrných roztoků manganistanu je spojena ještě jedna zvláštnost. Při odečítání spotřeby v [[byreta\|byretě]] odečítáme horní [[meniskus (kapilární jev)\|meniskus]], spodní totiž kvůli intenzivnímu zbarvení činidla nelze odečítat.

Manganometrie: Porovnání verzí