Wikipedie

Kapalnění: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
KamikazeBot (diskuse | příspěvky)
13 375 editací
Vyprázdnění stránky
Řádek 1:
{{různé významy|redirect=kondenzace|druhý=termínu z chemie|stránka=kondenzace (chemie)}}
'''Kapalnění''' neboli '''kondenzace''' je [[skupenství|skupenská]] přeměna, při které se [[plyn]] mění na [[Kapalina|kapalinu]].
 
Kondenzace (kapalnění) je děj, který je opakem [[vypařování]].
 
== Vlastnosti ==
Zkapalněné plyny, zvláště pak [[dusík]] a [[Helium|hélium]], se používají jako chladicí médium např. v [[lékařství]], pro chlazení [[detektor záření|detektorů záření]], [[supravodivost|supravodivých]] [[cívka|cívek]] aj. Pro [[průmysl]]ové zkapalňování plynů se používají tzv. [[zkapalňovač]]e.
 
Ke zkapalňování [[nasycená pára|nasycené páry]] dochází snížením její teploty nebo zvýšením [[tlak]]u (tedy přiblížením částic plynu blíže k sobě). Při zkapalňování se uvolňuje [[skupenské teplo kondenzační]], jehož hodnota je rovna [[skupenské teplo výparné|skupenskému teplu výparnému]].
 
Při snižování [[objem]]u se přehřátá pára mění v [[nasycená pára|nasycenou]] a začíná kondenzovat na tzv. ''[[kondenzační jádro|kondenzačních jádrech]]''. Kondenzační jádra mohou být [[částice]] [[prach]]u, [[iont]]y apod. Pokud pára kondenzuje na kondenzačních jádrech, je kapalina v [[pára|páře]] [[disperze|dispergována]] (rozptýlena) jako [[mlha]]. Nasycená pára je pak s kapalinou v [[termodynamická rovnováha|rovnováze]]. Směs nasycené páry a kapalinové mlhy se nazývá ''[[mokrá pára|mokrou parou]]''.
 
Pokud se v páře nevyskytují kondenzační jádra, dochází ke srážení páry až při vyšších tlacích (u vodních par až čtyřikrát větších), než by odpovídalo kondenzaci. Takové páry se nacházejí v nestabilním stavu a nazývají se '''přesycené páry'''.
 
== Příklad ==
Příkladem může být kondenzace [[voda|vody]]. [[Molekula]] vody je složena ze dvou [[atom]]ů [[vodík]]u a jednoho atomu [[kyslík]]u. Vodní molekuly se volně pohybují ve vzduchu a občas dochází k jejich srážkám. Když se dvě molekuly vody srazí, opět se odrazí, ale pokud začne klesat [[teplota]], molekuly mají méně [[energie]] a začnou se tedy pohybovat pomaleji. Jakmile klesne teplota na [[teplota rosného bodu|teplotu rosného bodu]], pohybují se molekuly natolik pomalu, že se spolu naváží. [[Vazba]] vzniká mezi atomy jednoho vodíku a atomem kyslíku. Vodní molekuly se spojují v krátké řady, což následuje přeměněním vodní páry v tekutinu. Při spojení dochází k [[tepelné záření|vyzáření]] části [[teplo|tepla]] v podobě [[Entalpie|latentního tepla]], což má za následek oteplení okolního prostředí. Pokud dojde k navázání dostatečného množství molekul, vzniká [[dešťová kapka]], která se snáší na [[zemský povrch]] v podobě [[déšť|deště]].
 
== Související články ==
{{Wikislovník|kondensace}}
{{Wikislovník|kondenzace}}
* [[Termodynamika]]
* [[Kondenzační jádro]]
* [[Skupenské teplo kondenzace]]
* [[Měrné skupenské teplo kondenzace]]
* [[Vypařování]]
* [[Fázový přechod]]
 
[[Kategorie:Termodynamika]]
[[Kategorie:Chlazení]]
 
[[ar:تكثيف]]
[[ast:Condensación]]
[[az:Kondensasiya]]
[[bat-smg:Kondensacėjė]]
[[ca:Condensació]]
[[cy:Cyddwyso]]
[[da:Kondensering]]
[[de:Kondensation]]
[[el:Συμπύκνωση]]
[[en:Condensation]]
[[es:Condensación (física)]]
[[et:Kondensatsioon]]
[[eu:Kondentsazio]]
[[fa:میعان]]
[[fi:Tiivistyminen]]
[[fr:Condensation]]
[[gl:Condensación]]
[[he:התעבות]]
[[ht:Kondansasyon]]
[[id:Kondensasi]]
[[it:Condensazione]]
[[ja:結露]]
[[ko:응축]]
[[lt:Kondensacija]]
[[lv:Kondensācija]]
[[ms:Pemeluwapan]]
[[nl:Condensatie]]
[[nn:Kondensasjon]]
[[no:Kondensasjon]]
[[pl:Skraplanie]]
[[pt:Condensação]]
[[ro:Condensare]]
[[ru:Конденсация]]
[[simple:Condensation]]
[[sk:Skvapalňovanie]]
[[sl:Kondenzacija]]
[[sr:Кондензација]]
[[sv:Kondensation]]
[[ta:குளிர்வித்தல்]]
[[th:การควบแน่น]]
[[uk:Конденсація]]
[[yi:קאנדענסירונג]]
[[zh:凝結]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kapalnění“