Parník: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
WikitanvirBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: hu:Gőzhajó
Řádek 7:
{{Viz též|Vodní doprava v Česku}}
Parníky brázdily od 19. století i vody [[Vltava|Vltavy]] a [[Labe]], z Prahy po Vltavě na [[Slapská přehrada|Slapskou přehradu]] nebo po Labi od saských [[Drážďany|Drážďan]] přes [[Děčín]], [[Litoměřice]] a [[Mělník]] a po Vltavě až po Prahu. V některých úsecích (například jižně od Prahy) měly původně i nemalý dopravní význam, protože podél řek vedlo méně silnic a železnic.
 
Jedním z prvních, kdo experimentoval s paroplavebními pokusy byl [[Josef Božek]], který předvedl skutečnou paroloď v Praze ve [[Stromovka|Stromovky]] 1. června 1817. K praktickému využití parníků ale došlo až o dvě desetiletí později. Nemalou měrou k tomu přispělo odstranění četnýc cel, které do té doby značně komplikovala a zdržovala plavbu po Labi. Toto uvolnění plavby na lodi posléze využila skupina pražských podnikatelů a v květnu 1822 byla založena Pražská plavební společnost, později přejmenovanou na Pražskou společnost pro plavbu parní a plachetní.
 
V roce 1865 byla založena Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě, důležitou roli v tomto sehrál pozdější primátor [[František Dittrich]]. Prvním parníkem, který byl po udělení koncese císařem [[František Josef I.|Františkem]] spuštěn na vodu, byl '''parník Praha – Prag'''. I přes ekonomické problémy v roce 1866 v době prusko-rakouské války se společnosti dařilo velmi dobře a koncem století se flotila parníků značně rozrostla. V roce 1921 už čítala 8 velkých a 2 menší kolesové parníky, 13 vrtulových parníků a 23 lodí s vlastním pohonem.
 
== Parníky v kultuře ==