Střední paleolit: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.)
Méně zavádějící formulace, oprava některých odkazů
Řádek 1:
{{upravit - historie}}
{{Doba kamenná}}
'''Střední paleolit''' je období cca 300 000 – 40 000 př. n. l. Na počátku středního paleolitu ještě dožíval archaický [[člověk rozumný]] (Homo sapiens). V Africe na něho přímo navázal moderní člověk rozumný, který se objevil v letech 170 000/135 000 př. n. l. Pozůstatky archaického člověka rozumného byly nalezeny po celém Starém světě a poprvé také na Předním východě. Tento archaický člověk je zastoupen např. [[člověk steinheimský|člověkem steinheimským]] (Homo steiheimensis, 300 000/150 000 př. n. l.) a [[člověkHomo neandrtálskýneanderthalensis|člověkem neandrtálskýmneandertálským]] (Homo Neanderthalensisneanderthalensis) v Evropě nebo [[člověk palestinský|člověkem palestinským]] (Homo palestinus) na Předním východě.
 
== Člověk neandrtálskýneandertálský ==
Člověk neandrtálský se vyvinul cca 230 000 př. n. l. přímo z archaického člověka rozumného. Byl přizpůsoben chladnému tundrovému klimatu Eurasie, který zde panoval během ledovérisského doby [[riss]]glaciálu (280 000/120 000 př. n. l.). Tento druh člověka byl pojmenován podle německého naleziště [[Neanderthal]].
 
Stal se nositelem kultury [[moustérien]] (od cca 230 000 př. n. l.), pojmenované podle francouzského naleziště [[Le Moustier]] v Dordogni. Vedle pěstních klínů byly typické kamenné ústěpy, štípané z předem připravených jader. Vedle mousteriénu existovaly i další úštěpové kultury: [[clactonien]], [[Levalloiská technika|levalloisien]] a [[tayacien]].
 
Nálezy v této době jsou četnější. Nejrychlejší vývoj probíhal ve Středomoří, kde byly vyráběny dokonalejší kamenné nástroje, hrubé i jemné, jako škrabadla, drasadla, hroty a rydla . Ostří bylo upravováno jemným odštěpováním, označovaným jako retušování. Vyráběny byly nástroje k lovu, porcování masa, čištění kůží a k opracovávání dřeva, parohu a kosti. Poznatky o způsobu použití těchto nástrojů přináší vědní disciplína zvaná [[traseologie]], která se zabývá sledováním opotřebení ostří pod mikroskopem.
Vedle mousteriénu existovaly i další úštěpové kultury: [[clactonien]], [[levalloisien]] a [[tayacien]].
 
Nálezy v této době jsou četnější. Nejrychlejší vývoj probíhal ve Středomoří, kde byly vyráběny dokonalejší kamenné nástroje, hrubé i jemné, jako škrabadla, drasadla, hroty a rydla . Ostří bylo upravováno jemným odštěpováním, označovaným jako retušování. Vyráběny byly nástroje k lovu, porcování masa, čištění kůží a k opracovávání dřeva, parohu a kosti.
 
Zvláštní vědní disciplína [[traseologie]] se zabývá sledováním opotřebení ostří pod mikroskopem.
 
== Moderní člověk rozumný ==
Řádek 18 ⟶ 14:
 
Soupeří spolu dvě teorie vzniku moderního člověka:
* vznik vývojem z regionálních osídlení člověkem vzpřímeným, např. v Africe z člověka vzpřímeného přes archaického člověka rozumného, v Evropě přes archaického člověka rozumného a neandrtálceneandertálce. Odpůrci této teorie poukazují na nepravděpodobnost souběžného shodného vývoje na různých místech nezávisle na sobě. Chybí také fosilní důkazy
* model společného původu ("out of Africa"): všichni moderní lidé pocházejí ze společných afrických předků. Rozšířili se stěhováním Eurasií, což je doloženo fosiliemi a dalšími archeologickými nálezy. Pouze v Africe byly doloženy přechodné formy mezi archaickýma moderním člověkem.