Jiřina Švorcová: Porovnání verzí

 

V roce [[1976]] je zvolena do [[ÚV KSČ]] a stává se také předsedkyní nově vzniklého [[Svaz českých dramatických umělců|Svazu českých dramatických umělců]], kterou zůstala až do jeho zániku v roce [[1990]]. Na rozdíl od většiny ostatních uměleckých svazů té doby se SČDU pod jejím vedením stal poměrně konstruktivní profesní organizací, která se nedopouštěla likvidačních excesů a vcelku pozitivně přispívala k rozvoji divadelního života. Svou veřejnou pověst však Švorcová znovu negativně poznamenala aktivní účastí na přípravě a prezentaci tzv. [[Anticharta|Anticharty]] v roce [[1977]].

 

Režim její činnost ocenil [[Řád Vítězného února|Řádem Vítězného února]] ([[1978]]) a titulem [[národní umělkyně]] ([[1984]]). Své postoje nezměnila ani po [[sametová revoluce|sametové revoluci]], zůstala zapálenou komunistkou.<ref>http://www.certnakoze.cz/celebrity/jirina-svorcova-prozila-jsem-plodny-a-stastny-zivot-1855.html</ref> Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] jakožto recitátorka [[komunistická poesie|komunistické poezie]]. V roce [[1996]] neúspěšně kandidovala za KSČM do [[Senát (Česká republika)|Senátu]] na [[Senátní obvod č. 29|Litoměřicku]].