Gregoriánský kalendář: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.6.3) (robot přidal: mhr:Григориан кечышот |
m →Přijetí v jednotlivých zemích: skloňování |
||
Řádek 9:
Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých [[Katolictví|katolických]] zemích – větší části [[Itálie]], [[Španělsko|Španělsku]], [[Portugalsko|Portugalsku]] a [[Polsko|Polsku]]. I v těchto zemích ovšem v některých místech zavedení reformy přinášelo potíže, prostí lidé často důvodu reformy nerozuměli a domnívali se, že jim vypuštěné dny byly ukradeny. Problémy způsobilo také obtížné vypočítání daní, mezd apod. V [[Nizozemsko|Nizozemí]] byla reforma přijata koncem roku [[1582]], čímž mimochodem Nizozemci toho roku přišli o [[Vánoce]].
V [[Čechy|Čechách]] původně pražský [[arcibiskup]] [[Martin Medek z Mohelnice]] oznámil změnu data ze [[14. listopad|14.]] na [[25. listopad]]u [[1582]]. Jeho návrh však protestantsky smýšlející obyvatelstvo, šlechta i astronomové odmítli. V roce [[1583]] přijetí nového kalendáře zamítl i [[zemský sněm]]. Reformu tak realizoval svým mandátem ze [[3. prosinec|3. prosince]] až [[Rudolf II.]] (skok z [[6. leden|6. ledna]] na [[17. leden]] [[1584]]). Ve [[Slezsko|Slezsku]] byla změna provedena z [[12. leden|12. ledna]] na [[23. leden|23. ledna]] [[1584]]. Moravští [[stavovský stát|stavové]] ale mandát neuposlechli a dále na Moravě platil Juliánský kalendář. Druhé císařské rozhodnutí v červenci téhož roku již odmítnout nemohli a kalendář byl zaveden i na Moravě (po [[3. říjen|3. říjnu]] následoval [[14. říjen]]). Protože na kalendáři závisí [[výpočet data Velikonoc]], v Čechách se v roce [[1584]] slavily [[Velikonoce]] o čtyři týdny dříve než na [[Morava|Moravě]]. V [[Uhersko|Uhrách]], tedy i na [[Slovensko|Slovensku]], se kalendář změnil až roku [[1587]] (po [[21. říjen|21. říjnu]] se psal [[1. listopad]]).
Velké problémy reforma způsobila ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]], kde ji katolické země přijaly v průběhu let [[1583]]–[[1584]], ale protestantské až v roce [[1700]]. To přinášelo potíže zejména obchodníkům. Protestantské země označovaly papeže posměšně jako Řehoře Kalendářníka a tvrdily, že je to [[Antikrist]], který se snaží přimět věrné křesťany, aby se modlili v nesprávný den.
| |||