Jaroslav Řezáč: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zkf (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
 
Zkf (diskuse | příspěvky)
m odkazy
Řádek 7:
{{Infobox konec}}
 
JUDr. '''Jaroslav Řezáč''' ([[6. únor]]a [[1886]] [[Jičín]] – [[29. květen|29. května]] [[1974]] [[Praha]]) byl [[Česká republika|český]] [[Lední hokej|hokejový]] [[Brankář (lední hokej)|brankář]] a [[Český svaz ledního hokeje|svazový funkcionář]]. Jako hráč získal dva tituly [[Mistrovství Evropy v ledním hokeji|mistra Evropy]] a jako funkcionář působil dlouhodobě i v [[Mezinárodní hokejová federace|tehdejší LIHG]].
 
Řezáč se věnoval různým sportům od mládí. Hrál [[Bandy|bandy hokej]] a závodně [[Veslování|vesloval]] za ČSK Vyšehrad 1907. Brzy ovšem přešel k lednímu hokeji (tehdy pro rozlišení označovaným slovem kanadský). Na začátku [[První světová válka|první světové války]] narukoval a po ní sloužil na východním [[Slovensko|Slovensku]]. Zde společně s tehdy již dvojnásobným mistrem Evropy [[Jan Fleischmann|Janem Fleischmannem]] (a doktorem Brožem) založili první hokejový klub v [[Košice|Košicích]]. V roce [[1921]] se stal předsedou hokejového vedení pro [[Pozemní hokej|pozemní hokejisty]]. O rok později v 36 letech debutoval v [[ČeskoslovenskéČeskoslovenská národníhokejová hokejové mužstvoreprezentace|reprezentačním dresu Československa]] na [[Mistrovství Evropy v ledním hokeji 1922]]. V rozhodujícím zápase se [[Švédské národní hokejové mužstvo|Švédy]] vystřídal během hry [[Karel Wälzer|Wälzera]] a podílel se tak přímo na zisku titulu. Stejného brankáře nahradil na jednu sezónu i v [[Česká sportovní společnost Praha|ČSS Praha]].
 
Jako náhradní brankář cestoval i na další dva velké mezinárodní turnaje, kde však především plnil roli vedoucího výpravy. Od roku [[1923]] navíc zastupoval až do roku [[1946]] Československo v Mezinárodní hokejové federaci. Na [[Zimní olympijské hry 1924|první zimní olympijských hry]] odjel již jako hráč a funkcionář [[HC Sparta Praha|Sparty Praha]]. Dostalo se mu velké cti, když nesl při slavnostním zahájení a [[Olympijský slib|slibu]] československou vlajku. Přes špatný výsledek týmu se mu také podařilo dojednat pořadatelství [[mistrovství Evropy v ledním hokeji 1925]] pro Československo.
 
Řezáč se ještě jako náhradník zúčastnil [[Mistrovstvímistrovství Evropy v ledním hokeji 1929]] a [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1931|mistrovství světa v roce 1931]]. Především zde ale působil v roli jakéhosi předchůdce trenéra. V roce [[1931]] také jako [[Hokejový rozhodčí|rozhodčí]] řídil první zápas, který se odehrál na [[Umělá ledová plocha|umělém ledě]] na [[Štvanice (hokejovýZimní stadión) Štvanice|novém stadiónu]] na [[Ostrov Štvanice|Štvanici]].
 
Jako funkcionář působil též ve [[HC Slavia Praha|Slavii Praha]]. Hokejové stadióny navštěvoval do konce života a o hokejové dění se neustále zajímal, což dával najevo svými postřehy a komentáři. V roce [[1959]] mu byl udělen titul [[Zasloužilý mistr sportu|zasloužilého mistra sportu]].