Baddeleyho model pracovní paměti: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
Slyšení zvuků či čtení slov s významovým obsahem nás vyrušuje při ukládání informací do pracovní paměti. Zato když slyšíme zvuky bez významového obsahu, ať jsou jakkoliv hlasité, tak by obsah naší krátkodobé paměti neměly nijak ovlivnit.
 
U fonologické smyčky stále platí '''[[Millerovo magické číslo|pravidlo 7+-2 položek]]'''. Alan Baddeley pojí toto pravidlo k opakování slov ve fonologické smyčce. 7+-2 je podle něj počet jednotek, které je člověk za dvě sekundy schopen v duchu vyslovit. Podle této logiky je řetězec delších slov těžší si zapamatovat než řetězec slov krátkých. Toto bylo i laboratorně potvrzeno studií, v níž měly bilingvisté, kteří uměli přibližně stejně dobře angličtinu a velštinu, za úkol si zapamatovávat série čísel nejprve v jednom jazyce a poté v druhém. Série anglických číslovek si zapamatovávali dobrovolníci lépe, než série číslovek velšských, neboť anglické číslovky jsou kratší než číslovky velšské.
 
V podobné studii, ve které byla byla dobrovolníkům předložena v psané formě na počítačové obrazovce a ne ve formě zvukové, se ukázalo, že i paměť psaných slov záleží na tom, jak znějí, a tím pomohla potvrdit teorii fonologické smyčky.
130

editací