Translace (biologie): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.)
Přepsal jsem posttranslacni modifikace, byly tam nejake blbosti s replisomem.
Řádek 3:
'''Translace''' je sekundární proces [[syntéza bílkovin|syntézy bílkovin]] (část procesu [[genová exprese|genové exprese]]). Jde o sestavení primární struktury [[bílkovina|bílkoviny]] podle záznamu v [[transkripce (proteosyntéza)|transkripci]] vytvořené [[mRNA]]. Během translace je informace zapsaná v mRNA podle přesných pravidel [[genetický kód|genetického kódu]] dekódována a je podle ní sestaven řetězec [[Aminokyseliny|aminokyselin]]. Translaci můžeme rozdělit do tří fází: iniciace, elongace a terminace.
 
== ProteosyntézaPrůběh translace ==
{{Upravit - část}}
Translace je důležitý proces pro syntézu bílkovin primární struktury.
 
Na mRNA, řetězec nesoucí genetickou informaci, se napojí ribozom, jednotka s A- a P-místem (A je aminoacylové vazebné místo, kam se váže tRNA nesoucí aminokyselinu; P je peptidylové vazebné místo, kam se váže t-RNAtRNA nesoucí polypeptid s již další navázanou aminokyselinou) a posouvá se po mRNA. Celý proces začíná, jakmile se do P-místa ribozomuribosomu dostane iniciační (zahajovací) kodon AUG, signalizující aminokyselinu methionin. Tou tedy začíná každá vyrobená bílkovina ve své primární struktuře. Do P-místa se dostane tRNA. To je transferová RNA, která má tvar "jetelového lístku", na jehož jednom konci je připojená aktivovaná aminokyselina (v tomto případě methionin) a na druhém konci je antikodon komplementární k jednomu z kodonů v mRNA (v tomto případě antikodon komplementární k AUG v řetězci). Jakmile tRNA dopraví methionin do P-místa, k jeho kodonu v mRNA, připojí se ke komplementárnímu kodonu AUG v mRNA pomocí vodíkového můstku.
 
Do A-místa ribozomu se dostane následující kodon molekuly mRNA, ke kterému se opět připojí tRNA s aminokyselinou. Mezi methioninem a druhou aminokyselinou vznikne peptidická vazba.
Řádek 49 ⟶ 48:
== Posttranslační úpravy ==
{{podrobně|posttranslační modifikace}}
Po dokončení syntézy polypeptidového řetězce může u řady bílkovin docházet k následným úpravám, tzv. posttranslačním modifikacím. Tyto modifikace vedou k finální podobě nativní bílkoviny a jsou často zcela zásadní pro její funkci. Mezi nejvýznamnější postranslační modifikace patří částečné proteolytické štěpení, tvorba disulfidových vazeb, glykosalyce, γ-karboxylace, hydroxylace, fosforylace, biotinylace či acylace.
Bílkovina by nesplňovala svou funkci, pokud by nebyla v prostoru uspořádána do určité konformace. Hotový polypeptid (peptidy uspořádané do primární struktury bílkoviny) se tedy musí ještě upravit, aby byla bílkovina dokonalá.
 
K tomu slouží několik enzymů, souhrnně nazývaných replizom:
# [[DNA-polymeráza]] – základní enzym. Zprostředkovává napojování k sobě vzájemně komplementárních bází, a tak se tvoří vazby nukleotidů. Tento enzym byl třeba již při translaci
# [[Helikáza]] – rozmotává vlákna, aby bylo možné s nimi pracovat
# [[Topoizomeráza]] – odstraňuje pnutí tak, že rozstřihne vlákno
# [[Ligáza]] – přišívá vlákna k sobě (a tvoří tzv. [[Okazakiho fragmenty]], když se posunuje po jednom vlákně a spravuje ho, ale druhé vlákno spravuje po částech a v protisměru)
Pomocí všech těchto enzymů se tedy může hotové vlákno různými způsoby přestříhat a spojit jinde, aby bylo dosaženo požadovaného uspořádání peptidů v bílkovině.
 
== Poznámky ==